Kosovská Albánka nesmí do školy. Odmítá sundat muslimský šátek

Když se 17 ti letá kosovská Albánka Arieta Halimiová z města Drobesh na východě země snažila v lednu letošního roku jít do školy, čekalo jí překvapení. Do budovy totiž nebyla vpuštěna. Odmítla si totiž sundat tradiční muslimský šátek. Zastavila jí ochranka, která jí sdělila, že se šátkem na hlavě do budovy nesmí. Halimiová jím má pokryté vlasy a krk, do obličeje je jí vidět. Jde prý o její osobní rozhodnutí, žádná z jejich 4 mladších sester šátek nenosí.

Stěžovala si dokonce u soudu, který jí dal za pravdu. Nicméně škola svůj zákaz nezrušila. Argumentuje striktní odlukou náboženství a státu, garantovanou ústavou. Nošení tradičních islámských šátků je i mezi muslimkami v Kosovu spíše výjimkou: Případ Ariety Halimiové je prvním svého druhu od jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku. Studentka se chodí modlit do mešity, nebo zůstává doma, kde studuje Korán.

Až 90 procent kosovských Albánců vyznává islám. Je tu ale tradičně významná komunita katolická. Mezi Srby pak převládá pravoslaví. Koneckonců ve světě nejznámější Albánka. Agnes Gonxha Bojaxhi, která přijala jméno Matka Tereza, byla katoličkou. Její řád Misionářek milosrdenství má dne přes 3000 řeholnic, které působí v pěti stech nemocnicích po celém světě. V roce 1979 dokonce za svou celoživotní humanitární a dobročinné aktivity obdržela Nobelovu cenu míru. V hlavním městě Kosova Přištině stojí na hlavním náměstí katedrála, která nese její jméno. Představitelům dominantního islámu se to příliš nelíbí. Nechápou, proč by měla v centru města stát budova pro několik tisíc vesničanů, kteří se v okolí hlásí ke katolictví. I když slavná krajanka je slavná krajanka a ačkoli se narodila ve Skopji v dnešní Makedonii, za svůj symbol jí považují Albánci ve všech zemích, kde žijí.