V Praze se dohodlo čtyřicet tři zemí na zásadách odškodnění za vyvlastnění majetku obětí holocaustu. Zástupci jednotlivých států se shodli na doporučeních, kterými by se měly řídit restituce majetku zabaveného v letech 1933 až 1945 obětem holocaustu a dalším obětem nacistického režimu.
Seznam doporučení je nezávazný a neměl by znamenat průlom do práva zemí, které s ním souhlasily. V Česku by měly podle premiéra Jana Fischera udělat konkrétní kroky příští vlády.
„Já bych chtěl jenom vyjádřit pevnou víru, že jim toto téma nebude lhostejné. Že se závěry, které vyplívají z této deklarace, budou zabývat v souladu s českým právním řádem. A že budou hledat adekvátní postupy, uplatnitelné zde v republice,“ prohlásil Fischer.
Premiér by byl rád, aby toto téma z jakýchkoliv důvodů nezapadlo. „Ale jsem si jist, že nezapadne. Alespoň jsme pro to už hodně udělali, aby zapadnout nemohlo,“ dodal.
Dohoda vychází z takzvané Terezínské deklarace, kterou v polovině loňského roku podepsali představitelé EU. Rusko se nakonec k dokumentu nepřipojilo, protože v něm podle ruské ambasády v Praze chybí odkaz na ‚smlouvy a zásady poválečného uspořádání v Evropě‘.
[
