35. výročí umrtí Hugo Bergmanna
S Prahou je spjato několik mezinárodně proslulých židovských osobností. Zatímco jména Franze Kafky, Maxe Broda či Franze Werfela jsou obecně známa, málokdo ví, že k významným pražským rodákům patří i Hugo Bergmann. Před dvěma dny uplynulo 35 let od jeho úmrtí.
Samuel Hugo Bergmann se narodil v Praze 25. prosince 1893. Na německé univerzitě zde studoval přírodní vědy a filozofii a poté působil v univerzitní knihovně. Patřil do tzv. Pražského kruhu – společenství německy píšících, povětšinou židovských umělců a intelektuálů. Nejslavnější z tohoto okruhu byl Franz Kafka. Bergmann se od mládí projevoval jako zapálený stoupenec myšlenky sionismu. Byl jednou z předních osobností studentského sionistického spolku Bar Kochba, hlasatelem „kulturního sionismu“, jak ho formuloval filosof Martin Buber. Bergmann své názory publikoval v pražském německy psaném sionistickém tisku a současně vydal i několik knižních filosofických děl. V roce 1920 se rozhodl naplnit svůj sen o židovské přítomnosti v historické vlasti a vystěhoval se do Jeruzaléma. Stal se zde zakladatelem a zároveň prvním ředitelem Národní knihovny, na Hebrejské univerzitě působil jako profesor filosofie a v letech 1935 – 1938 byl jejím rektorem. Byl si vědom složité situace v zemi, aktivně usiloval o židovsko-arabské sblížení. Již pět let po svém příchodu do Jeruzaléma to vyjádřil jako jeden ze zakladatelů sdružení „Brit šalom“ neboli „Mírová smlouva“, které mělo hlásat porozumění mezi Araby a Židy v britské mandátní Palestině. Současně pokračoval ve své publikační činnosti. Známým se stalo především jeho dílo „Bůh a člověk v moderním myšlení“ stejně jako další kniha „Víra a rozum: Úvod do moderního židovského myšlení“. Hugo Bergmann se též významně podílel na vzniku Hebrejské encyklopedie i Encyclopaedie Judaica, pro něž napsal texty týkající se filosofie. Zemřel v 82 letech, 18. června 1975.
