Návraty paměti

15. srpen 2010

Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války při Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky vydalo před časem pozoruhodnou knihu. Více o ní v následujícím příspěvku.

„Návraty paměti“ – tak se jmenuje dílo, v němž jeho autoři Helena Krejčová a Mario Vlček podali podrobnou zprávu o identifikaci židovských majitelů několika set předmětů, které jim zkonfiskovali nacisté. Vlastníky předmětů – především skla, porcelánu, obrazů a nábytku – oba pracovníci Centra určili za pomoci transportních čísel. V knize jim nešlo jen o soupis konfiskovaných sbírek nebo jednotlivostí, které jsou dnes v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Zajímala je především cesta, jakou se tam tyto předměty dostaly, a ovšem i co se stalo s jejich majiteli.

Bohužel, většinou byli za války zavražděni. Kniha přitom podrobně popisuje, jak persekuční systém fungoval. Židé povolaní do transportů museli odevzdat klíče od bytu i s přesným seznamem věcí, které v něm jsou. Pak nastoupila klasifikační skupina, která v bytech zkoumala, zda uvedené věci souhlasí se skutečností, a vytvořila dokumentaci, většinou fotografickou, ale někdy i kreslenou. Každý předmět byl opatřen lístkem s transportním a kartotéčním číslem, nikoli ovšem jménem.

Jména majitelů konfiskovaných věcí hledali autoři knihy „Návraty paměti“ v archivech a následně se dobírali i konkrétních osudů. Neméně zajímavý, v knize popsaný je i způsob, jakým se nábytek, obrazy, porcelán a sklo dostaly do Uměleckoprůmyslového muzea. Tak například koncem roku 1944 sem bylo předáno pět depozit - jejich majitelé doufali, že sbírky dostanou po válce zpět. Někdy se stalo, že některý blízký příbuzný skutečně získal věci v poválečné restituci. Tak například Josef Pollak uložil do Uměleckoprůmyslového muzea 957 předmětů a v roce 1948 jich 246 převzala jeho matka Kamila. Emil Pick byl movitým podnikatelem v Čáslavi, kde shromáždil 77 obrazů především českých malířů. Fotograficky je zdokumentoval a album se dochovalo. Na tomto základě bylo po válce navráceno 16 obrazů.

Práce Heleny Krejčové a Maria Vlčka „Návraty paměti“ si vyžádala tisíce hodin pátrání, které muselo být při vší náročnosti a trpělivosti také dobrodružné a detektivní. Výsledkem je dílo, které nezaujme jenom odborníky.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio