Tento týden probíhá ve znamení vzpomínek na zrod nezávislého odborového hnutí Solidarita. Jak tento zásadní zlom v dějinách tehdejšího komunistického Polska a celého východního bloku hodnotí biskup Václav Malý?
Solidarita - to nejsou jenom odbory - je to fenomén, který přesáhl hranice Polska a sehrál zásadní roli v celém východním bloku. Připomeňme, že právě před třiceti lety vznikly nezávislé odbory uvnitř tehdejšího komunistického Polska, sužovaného nespokojeností ,bouřemi a stávkami dělníků. Komunisté ustoupili masovým protestům a připustili existenci svobodných odborů. Vznik Solidarity byl základem pozdějších dějů, které vedly nakonec k pádu komunismu.
Především to bylo velké povzbuzení pro všechny občanské iniciativy a nezávislé skupiny daleko za hranicemi Polska, v celém tehdejším východním bloku. Solidarita - to nebylo žádné skupinkové příštipkaření, vždyť během roku měla na deset milionů členů! Zdůrazňuje biskup Václav Malý:
Václav Malý: „A bylo neuvěřitelné, že opravdu tlak, který reprezentoval občany Polska, vytvořil svobodný prostor. Vláda ustupovala a v podstatě zlikvidovala poté toto hnutí násilím. Takže se po zlikvidování Solidarity ukázalo v celé nahotě, na čem komunistický systém spočívá.“
Stanné právo v prosinci 81 a perzekuce, které s sebou režim pod taktovkou generála Jarzelského nesl, nemohou nikterak umenšit význam, který vznik Solidarity v novodobé historii má. Naopak.
Václav Malý: „Já stále opakuji, že Poláci mají zásluhu na rozbití monopolu tehdejšího východního bloku, a že ten pohyb otřesů, ten právě začal v Polsku. A potom vyvrcholil v roce 89 ,kdy polská vláda byla nucena zasednout za kulatý stůl a vyjednávat se zástupci Solidarity o demokratickém systému.“
Nepokoje a stávky v Polsku, vznik Solidarity coby ústupek komunistů následně stanné právo - to všechno mají lidé od určitého věku dobře uloženo vpaměti. Jak se jim tehdy žilo?
Václav Malý: „To byla pro mě velmi tvrdá léta, protože jsem už tehdy neměl tzv. státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, a poté jsem se zapojil do Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a v roce 1981 jsem byl mluvším Charty. A to jsem si opravdu tedy užil,protože jsem musel absolvovat spoustu výslechů, byl jsem mnohokrát zadržen na 48 nebo na 96 hodin , nicméně jsem rád, že jsme ten obrovský tlak vydrželi. Protože mnoho našich souputníků z Charty se tehdy rozhodlo emigrovat a mnozí významní signatáři Charty byli tehdy ve vězení - jako byl Václav Benda, Petr Uhl nebo Václav Havel a další.“
Existence Solidarity a děje kolem ní byly do té doby nevídaným, převratným jevem. Ale přesto - ani Václav Malý, člověk s nepochybně citlivými politickými radary, netušil, že se dočká vítězného konce, tedy pádu komunismu.
Václav Malý: „Přirozeně , že jsem to sledoval, naději jsem měl, ale byl jsem realista a dodnes stále opakuji, že jsem nepočítal, že komunistický systém ve východním bloku se tak záhy zbortí za několik let. Já jsem byl nastaven na to, že se v podstatě do konce života nedočkám svobody , ale to nepodlamovalomoji činnost a moje úsilí vytvářet svobodný prostor v tehdejší totalitě.“
Václav Malý upozorňuje, že společnost nežije jenom přítomností, ale navazuje na minulost. A úsilí lidí, kteří vytvářeli svobodný prostor - to věru stojí za připomenutí.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
[
