30. října  2010 v 09:05  rubrika: Zprávy

Laureáti lidství

Prezident Václav Klaus před udělováním státních vyznamenání - Foto:  ČTK

Prezident Václav Klaus před udělováním státních vyznamenáníFoto:  ČTK

Konec tohoto týdne ozdobil státní svátek, při kterém jsme si připomněli 92 let od vzniku samostatné Československé republiky. Prezident Václav Klaus při této příležitosti udělil a propůjčil dvaadvaceti osobnostem nejvyšší státní vyznamenání. Jsou mezi nimi i lidé z duchovní sféry - Josef Vlček, dlouholetý předseda Matice Cyrilometodějské - prezident mu propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Medaili Za zásluhy udělil Františku Fráňovi, knězi a středoškolskému učiteli. Jak je tento státní svátek uložen v myslích lidí?

28. říjen je státní svátek nejvyššího kalibru. Nikdo z politiků a dalších osobností, které jsou veřejně známy, by si nedovolil jej ignorovat. Občané - ti to mají různě. Jejich program je pestrá směsice: zahrádky, chaty, hospody, výlety, nákupy, cokoliv... Ale dejme tomu procházka Prahou na Vítkov nebo Hradčanské náměstí, aby se potomci viděli s prezidentem nebo si prohlédli bojové historické zástavy a dozvěděli se něco z dějin – pochybuji, pochybuji... Ale je to škoda - proč se alespoň o státním svátku neoddat myšlenkám kupř. o vlastenectví? Není to sice každodenní hit, ale do výbavy myslícího člověka rozhodně patří... Příkladem budiž Daniel Herman, teolog a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.  

Daniel Herman: „Státní svátky mají velký smysl a je správné tyto milníky naší historie připomínat, protože od nich se odečítá historie, která jde kontinuálně dál. Pokud bychom neznali vlastní historii a dobové souvislosti, těžko bychom mohli porozumět i třeba některým dějům současným a samozřejmě i s výhledem do budoucnosti...“ 

K 28. říjnu patří udělování a propůjčování nejvyšších státních vyznamenání pro občany z různých sfér. Lze říci, že lidé, kteří onen večer stanou na pódiu Vladislavského sálu, jsou pravou elitou národa a svými činy, schopnostmi, znalostmi a osudy dávají pojmu "elita" ten pravý , ryzí obsah.  

Daniel Herman: „Určitě to má svoji tradici - udělování státních vyznamenání v den, kdy si připomínáme vznik první Československé republiky, takže na tuto tradici je dobré navazovat a udržovat ji při životě a ukazovat , že vlastně každá generace, a můžeme říci nejenom generace, ale každý rok se před očima společnosti staví lidé, kteří mohou být pokládáni za určité příklady lidské zralosti, jacísi laureáti lidství v tom svém oboru, ať už je to oblast vědy, výzkumu , anebo služby společnosti - armáda, policie, zdravotní služby a celé další široké spektrum. A já jsem přesvědčen, že toto jsou mnohdy skuteční hrdinové právě třeba z té oblasti záchranářství nebo zdravotnictví, kteří si zaslouží, aby na ně bylo poukázáno, aby v těch světlech reflektorů tyto skryté krystaly zazářily a mohly sloužit jako dobré příklady, třeba pro mladé lidi.“ 

Každý konkrétní život, konkrétní osud a úděl - jsou jedinečné. Všechny dohromady tvoří živoucí organismus této země. Tvoří přítomné dějiny, které souvisejí i s tím, co bylo, i s tím, co bude. Ač jedineční, jsme součástí celku - naší vlasti. To je dobré, užitečné a krásné uvědomit si alespoň o státním svátku, jako byl 28. říjen tento týden. 

Autor:  Eva Hůlková  (ehů)

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace