11. prosince  2010 v 09:05  rubrika: Zprávy

Dotuje stát církve nebo naopak?

Peníze - Foto: Magdaléna Trusinová

PenízeFoto: Magdaléna Trusinová

Dotuje náš stát církve? Nebo proudí finance opačným směrem? Na vztah mezi státem a duchovními se podíváme z širšího hlediska. Patálie s platy duchovních zapadají totiž do kontextu dlouhodobě nevyřešeného majetkového narovnání. Dosavadní pokusy skončily neúspěchem a kolem celé záležitosti panuje řada mýtů. Na jeden z nich se zaměřil Daniel Raus.

Existují různé mýty, působící dojmem berné mince. Když se na ně ale podíváme zblízka, zjistíme, že jsou zcela pomýlené, nebo úplně falešné. Tak například rozhlasová stanice Svobodná Evropa dlouho sídlila v budově bývalého Federálního shromáždění nad pražským Václavákem – a vědělo se, že za tuto fantastickou adresu platí korunu ročně.  

Celá pravda byla ovšem poněkud jiná. Korunový nájem byl doplněn zhruba osmdesáti milióny ročně za údržbu. Mělo to svou logiku: prezident Havel udělal velkorysé gesto a Američané ho opětovali podobně velkorysým gestem. Mezi přáteli se to tak někdy dělá. Mýtus o korunovém nájemném se nicméně zabydlel v mysli českého obyvatelstva a nikdy se ho už nepovedlo uvést na pravou míru.  

Na bohoslužbě ve sboru ČCE v Praze - Strašnicích - Foto: Petra Kaluschová

Na bohoslužbě ve sboru ČCE v Praze - StrašnicíchFoto: Petra Kaluschová

Něco podobného platí o církevním majetku a financování duchovních. Běžný Čech žije v pocitu, že stát se chová k církevníkům štědře, dává miliardové dotace, jim to ale nestačí a chtějí víc a víc. Jenomže, ouha! Skutečnost je přesně opačná. Církve de facto dotují stát prostřednictvím zabaveného majetku. Zločin spáchali kdysi komunisté a status quo vesele udržují polistopadové vlády.  

Nejde přitom o žádné drobáky. Za dobu existence daného stavu se čistý zisk státu odhaduje na 169 miliard korun. Milovníci konspirací by měli zbystřit, protože tato suma nápadně připomíná výši státního deficitu. Nemusí v tom být ale snad ani pověstné Boží mlýny, aby bylo každému soudnému člověku jasné, že tady něco nehraje. Výdaje na církve jsou pouze třetinou peněz, utržených z odcizeného majetku.  

Náprava je možná jedině důsledným finančním a majetkovým oddělením státu a církví. Chceme-li mít právní stát, jednoduše se bez toho neobejdeme. Současný stav totiž porušuje první článek ústavy, jak to letos v červenci konstatoval Ústavní soud. Takže platy duchovních tvoří jen malou část složitého rébusu, který se (doufejme) pokusí vyřešit současná vláda. Ale než se to jednou podaří, bude v české kotlině nepochybně přežívat mýtus o tom, jak stát velkoryse dotuje církve – i když je skutečnost přesně opačná. 

Autor:  Daniel Raus

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas