Proměna dominikánského kláštera v Praze

4. červen 2011

Kláštery od samého počátku fungovaly nejen jako domy modlitby, ale také jako kulturní, vzdělávací, či hospodářská centra. Dominikáni jsou řád, který klade důraz na vzdělání, proto jejich kláštery vznikaly ve městech poblíž univerzit. Podobně jako i jiné řehole hledají následovníci svatého Dominika po pádu komunismu a obnově řeholního života u nás odpovědi na otázku, jak žít své charisma v moderním světě a jakým způsobem oslovit i tu část společnosti, která stojí mimo církev. Zajímavý projekt proměny pražského konventu si přiblížíme v následujícím příspěvku.

Po pádu komunismu převzali dominikáni budovu kláštera v Husově ulici v Praze v dosti zuboženém stavu a dosud neprošla komplexní opravou. Bratři se nejprve soustředili na obnovu řeholního života v podmínkách svobody, později přišla otázka, jak by měl jejich konvent uprostřed historické Prahy sloužit. Inspiraci našli v pařížské Collège des Bernardins. Vznikl tak ambiciózní projekt kompletní přestavby kláštera se záměrem vytvořit kulturní a vzdělávací centrum. Jak připomíná historik Dušan Foltýn, není to poprvé, kdy bratři hledají pro svůj klášter využití.

Dušan Foltýn: „Objekt tohoto kláštera byl dokončen v 70. letech 17. století, ale svému účelu v plném rozsahu sloužil zhruba 110 let. Od té doby se již 230 let hledá nové využití. Byla řada projektů a tento je první, který pojímá objekt celistvě a snaží se to vyřešit na delší dobu.“

Poloha dominikánského kláštera sv. Jiljí v centru Starého Města představuje pro činnost řádu velkou výzvu

Stavební plán proměny kláštera vzniká v atelieru významného českého architekta Josefa Pleskota. Cílem je zachovat všechny historicky cenné části objektu a zároveň budově vdechnout nový život, aby se mohla otevřít veřejnosti. V podzemí by měl vzniknout velký sál pro přednášky a také prostor pro výstavy současného umění. Částečně se zpřístupní i rajský dvůr, který by měl být takovou oázou ticha uprostřed turisticky atraktivního centra Prahy.

V rekonstruovaném barokním refektáři kláštera už dnes probíhají četné aktivity, které zaštiťuje platforma Dominikánská 8. Jsou to především debaty nad knihami, které otevírají aktuální společenská témata. Od příštího roku by se měl program výrazně rozšířit, říká provinciál dominikánů Benedikt Mohelník.

Benedikt Mohelník: „Jeden cyklus má provizorní název Příběh křesťanství 20. století, kde se odborníci na 20. století chtějí dotknout buď zapomínaných nebo kontroverzních nebo ideologizovaných momentů dějin 20. století především naší země v souvislosti s církevním prostředím, ale pochopitelně v nějakém širším mezinárodním kontextu. Druhý cyklus se bude týkat dějin klášterů u nás a ve střední Evropě z hlediska misijního působení vzrůstu a úpadků těchto klášterů, jejich vliv na utváření kulturního prostředí v tomto našem středoevropském prostoru.“

Nový podzemní sál bude přístupný z nového vstupu. Díky zapuštění pod úroveň ambitu nebude provoz sálu narušovat tiché prostředí kláštera.

Vedle toho v programu nebudou chybět hudební cykly s výkladem k jednotlivým liturgickým dobám a samozřejmě již tradiční literární večery. Tímto projektem chtějí bratři navázat na činnost dominikánů v meziválečném období, která se významně zapsala do našich dějin.

Spustit audio