12. června  2011 v 22:05  rubrika: Zprávy

Návštěva papeže v Chorvatsku vyvolala smíšené reakce

Papež Benedikt XVI. - Foto: Jaroslav Skalický

Papež Benedikt XVI.Foto: Jaroslav Skalický

Minulý víkend navštívil papež Benedikt XVI. Chorvatsko. Čtyř a půl milionovou zemi, kde se 90 procent lidí hlásí ke katolické církvi. Považují jí za jeden ze symbolů národní identity Chorvatů. Návštěva však vyvolala i řadu rozporuplných reakcí, zejména v zahraničí.

Pro skutečnost, že se 90 procent věřících v Chorvatsku hlásí ke katolictví, se někdy této zemi s nadsázkou přezdívá jižní Polsko. Tam se po léta vede debata o možnosti umělého přerušení těhotenství. Právě jeho zákaz v Záhřebu podpořila hlava katolické církve. Některé komentáře to odmítly i s odkazem na možnost růstu nelegálních interrupcí. Dalším papežovým varováním byla přílišná sekularizace společnosti v Evropě a odklon od tradičních hodnot, zejména rodiny pod tlakem konzumního způsobu života. 

Pozornost vyvolala jednoznačná podpora Benedikta XVI. vstupu Chorvatska do Evropské unie. Byla adresována nejen těm, kdo o přijetí země rozhodují, ale zejména ne nepodstatné části občanů Chorvatska, kteří se k integraci staví mírně řečeno rezervovaně. Zároveň je vyzval, aby Chorvatsko jako členská země bránilo katolické hodnoty. 

Stepinacova busta na hřbitově v Záhřebu - Foto: Wikimedia Commons

Stepinacova busta na hřbitově v ZáhřebuFoto: Wikimedia Commons

Asi nejvíce kontroverzí vyvolala papežova modlitba nad hrobem někdejšího záhřebského arcibiskupa kardinála Stepince. Ten totiž v dubnu roku 1941 podpořil Nezávislý stát Chorvatsko, který vznikl pod patronátem nacistického Německa. Stepinac považoval jeho vznik za přínos a měl blízké vazby na vůdce ustašovců Ante Pavelče. Nicméně odmítal masovou perzekuci nechorvatského obyvatelstva – Srbů, Židů a Romů. Statisíce z nich byly povražděny, nebo násilně přinuceny ke konverzi ke katolické církvi. Brutalitou ustašovců byli šokováni i němečtí nacisté. 

Po roce 1942 Stepinac často pranýřoval ustašovský nekřesťanský nacionalismus. Koncentrační tábor Jasenovac, kde byli masově vražděni příslušníci nechorvatských národů, označil za ostudu země. Kritici papežovy modlitby u hrobu Stepince se ptají, proč se papež nepomodlil i v Jasenovci? Stepinac se po válce stal bojovníkem proti komunistickému režimu, během kterého strávil několik let ve vězení a později v izolaci v rodné farnosti Krašič. Katolická církev zdůrazňuje jeho antikomunistické postoje. Nicméně jeho působení za vlády ustašovců je mnohdy považováno za kontroverzní, stejně jako jeho blahořečení papežem Janem Pavlem II v roce 1998. 

 

Návštěva papeže v Chorvatsku vyvolala smíšené reakce

Vložit na svůj web

Pořad: Doteky víry  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota–neděle 22:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas