Asociace nemocničních kaplanů
Kaplanská služba v armádě či ve vězeních je už samozřejmostí a mezi odborníky požívá zasloužené úcty. Je proto trochu nepochopitelné, že se stejnou samozřejmostí nejsou duchovní v nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních. Nemocničních kaplanů je málo a dosud neexistovalo žádné jejich profesionální sdružení. To by se však mělo změnit, neboť právě dnes bude v pražské Thomayerově nemocnici během studijního dne pořádaného Ekumenickou radou církví ustavena Asociace nemocničních kaplanů. Hlavním hostem bude Dana Kalnina-Zakis, zakladatelka a předsedkyně Lotyšské asociace nemocničních kaplanů. Ta bude svým českým kolegům předávat zkušenosti s vytvářením kaplanského společenství, s budováním vztahů s vedením nemocnic i se spoluprací s církvemi.
Nemocničních kaplanů působí v naší zemi několik desítek. Jelikož dosud neměli žádnou zastřešující organizaci, každá církev je vysílala do zdravotnických zařízeních ve vlastní režii. Záleželo jen na nich, jakou práci si s vedením nemocnic domluví. V zásadě však platí, že na rozdíl od kněží, kteří se věnují pouze pastoraci svých členů a do nemocnic docházejí pouze externě, nemocniční kaplani se jako zaměstnanci zdravotního zařízení věnují pacientům bez ohledu na jejich církevní příslušnost, včetně lidí bez vyznání.
Nabízejí především možnost rozhovoru, jsou připraveni poskytovat duchovní pomoc a pomáhat řešit takové životní problémy, které se u lidí v souvislosti s nemocí objevují. Nevěnují se pouze pacientům, ale i rodinným příslušníkům, lékařům a dalšímu zdravotnímu personálu. Jakou musí mít tito lidé kvalifikaci? Odpovídá jeden ze zakladatelů asociace, evangelický farář a kaplan domácí hospicové péče Cesta domů Pavel Pokorný.
Pavel Pokorný: „Základní odbornost nemocničního kaplana je pastorační. Je to umění navázat kontakt s lidmi, umění naslouchat, doprovázet, pomoci slovem, pomodlit se. Je potřeba, abychom se orientovali v systému zdravotnictví. Pokud se specializujeme na zdravotnické zařízení určitého typu, tak umět nahlédnout do toho, co se v té oblasti děje a v čem zvlášť mohou mít pacienti problém.“
Nezanedbatelnou součástí činnosti nemocničních kaplanů je i nastolování otázek souvisejících s medicínskou etikou. Není náhodou, že vznik Asociace se stal součástí programu studijního dne připraveného Ekumenickou radou církví, neboť cílem této organizace je umožnit nemocničním kaplanům setkávat se se svými kolegy z různých církví. Na půdě asociace budou moci kaplani řešit problémy, které s jejich prací souvisí, ale také jim bude umožněno další vzdělávání. Na jinou významnou roli asociace upozorňuje opět Pavel Pokorný.
Pavel Pokorný: „Ta práce je ze své podstaty ekumenická a máme potřebu se setkávat s těmi kolegy z jiných denominací, lépe je poznávat i ty jiné tradice a v tomto ohledu spolupracovat. Jedním z popisu práce nemocničního kaplana je kontaktovat místní duchovní z jiných církví, pokud se setká s tím, že pacient si to přeje. Takže i po téhleté stránce my se musíme velmi dobře v tom ekumenickém prostředí orientovat.“
Se vznikem Asociace nemocničních kaplanů by měly být spuštěny také webové stránky, na kterých budou zveřejněny všechny důležité informace týkající se nejen této organizace, ale práce nemocničních kaplanů vůbec.
