4. prosince  2011 v 19:15  rubrika: Zprávy

Výstava „Vytěsněná elita“ připomíná židovské učence z předválečné Německé univerzity v Praze

Detail pozvánky na výstavu „Vytěsněná elita. Zapomínaní učenci z Německé univerzity v Praze“ - Foto:  Univerzita Karlova

Detail pozvánky na výstavu „Vytěsněná elita. Zapomínaní učenci z Německé univerzity v Praze“Foto:  Univerzita Karlova

Foyer pražské Filosofické fakulty je od 8. listopadu svědkem pozoruhodné výstavy. Pod názvem „Vytěsněná elita“ připomíná zapomínané židovské učence z předválečné Německé univerzity v Praze. O významu akce, která přesáhla samotnou expozici, napsal pro naše vysílání jeden z autorů výstavy dr. Petr Hlaváček.

Pražské univerzitní prostředí se v meziválečném období vyznačovalo neobyčejnou pestrostí. Vedle české a německé univerzity zde existovaly i vysokoškolské instituce ruské a ukrajinské. Tato intelektuální koexistence však byla během 2. světové války za tragických okolností zničena.  

Jednu z osudových kapitol připomíná v těchto dnech ve veřejnosti přístupných prostorách pražské Filosofické fakulty výstava „Vytěsněná elita. Zapomínaní učenci z Německé univerzity v Praze“. Výstavu připravilo Collegium Europaeum, výzkumné pracoviště pro dějiny evropského myšlení, jejími autory jsou Petr Hlaváček a Dušan Radovanovič.  

Na dvanácti panelech je slovem i obrazem představeno osmnáct osobností, působících na Filozofické fakultě někdejší pražské německé univerzity. Všechny spojuje společný osud. Po roce 1939 byli pro svůj židovský původ pronásledováni na základě rasistických zákonů nacionálně-socialistického Německa.  

I na Německé univerzitě v Praze probíhala tzv. arizace. Univerzita byla tehdy očištěna od takzvaných „židovských elementů“ a začala se psát nejpotupnější kapitola jejích dějin. Desítky profesorů, docentů i lektorů a další stovky absolventů byly „z rasových důvodů“ krutě pronásledovány. Tito lidé si zasluhují naši vzpomínku a úctu, zvláště proto, že většina z nich byla programově opomíjena i v dobách komunistického režimu. Řada z nich byla zavražděna v koncentračních táborech, mnozí se však zachránili, často i dobrodružným odchodem do exilu ve Spojených státech, Velké Británii nebo britské mandátní Palestině.  

K těm, kteří nepřežili, patřili například Käthe Spiegel, historička a aktivistka za práva žen, a indolog Otto Stein, oba zavraždění v lodžském ghettu, dále historik Samuel Steinherz, který zahynul v Terezíně, nebo filologové Siegfried Reiter a Maximilian Adler, zlikvidovaní v Osvětimi.  

V exilu se ocitli například filozof a právník Oskar Kraus, působící v Cambridge a Oxfordu, literární vědec George Stefansky, jenž přednášel v New Yorku, muzikolog Paul Nettl, který získal angažmá na univerzitě v Indianě, či historik Victor Ehrenberg, pohybující se na několika britských univerzitách. Germanista Josef Körner, historik Arthur Stein nebo filozof Emil Utitz se dočkali osvobození v terezínském ghettu.  

Cílem výstavy ve foyer pražské Filosofické fakulty je vzpomenout alespoň některé osobnosti, které výrazně obohatily pražské univerzitní prostředí i českou a středoevropskou vědu. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy se tak hlásí ke všem dobrým tradicím Filozofické fakulty Německé univerzity.  

Výstava zároveň chce být impulsem k přemýšlení o nesamozřejmých hodnotách svobody a demokracie, které je třeba rozvíjet a bránit v každé době. Výstavu „Vytěsněná elita. Zapomínaní učenci z Německé univerzity v Praze“ bude možno shlédnout až do Vánoc. 

Autor:  Petr Hlaváček

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas