18. prosince  2011 v 19:15  rubrika: Zprávy

Osudy synagogy v Praze-Michli

Synagoga v Michli - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Synagoga v MichliFoto: © Židovské muzeum v Praze

Pražský Josefov se svými synagogami různých architektonických stylů je světově proslaveným židovským centrem. Synagogy však v minulosti stávaly i v jiných pražských čtvrtích a my si je v našem pořadu postupně představíme. První příspěvek se věnuje synagoze v Praze-Michli.

Někdejší ves Michle ležela v údolí potoka Botiče, na jehož stráních bývaly ve středověku vinice. Počátky michelské židovské obce a synagogy jsou nejasné – podle některých zpráv údajně existovala již koncem 18. století. Její synagoga byla zřízena na západním břehu Botiče z daleko starší hospodářské budovy – snad vinařského domku – v dnešní ulici U Michelského mlýna číslo 124. Její okolí nebylo dosud zastavěno a uchovalo si dodnes téměř venkovský charakter. 

V polovině 19. století žilo v samotné Michli šest židovských rodin. O něco později však michelská židovská obec sdružovala souvěrce z rychle rostoucích okrajových pražských čtvrtí – Vršovic, Nuslí a Podolí. Nejspíše tehdy obec svoji synagogu přestavěla poprvé: její východní fasáda a okna byla upravena v novogotickém slohu, v jižním štítě bylo vezděno Desatero a na jeho vrcholu vztyčena Davidova hvězda. 

Jednoduchá podélná budova se sedlovou střechou byla již tehdy rozdělena na dvě části: ve starší jižní se zesíleným zdivem byl hlavní sál modlitebny s úzkou galerií pro ženy na západní straně. V novější severní části synagogy býval byt pro kantora a správce synagogy, snad i náboženská škola. 

V roce 1920 se Michle stala součástí Velké Prahy a v obvodu zdejší židovské obce žilo na 900 souvěrců. Malá synagoga nemohla dostačovat rostoucímu počtu členů, a proto byla od roku 1929 připravována její nová přestavba. Modlitební sál měl být podstatně prodloužen a opatřen novou střechou. 

Prostředky k přestavbě shromažďoval „Spolek pro zbudování synagogy v Michli“, který k tomuto účelu vydal pohlednici s dobovou fotografií synagogy. Židovská obec v Křinci na Nymbursku věnovala Michelským k novému využití zařízení ze své zrušené synagogy. K plánované přestavbě však již nedošlo a michelská synagoga sloužila bohoslužbám až do nacistické okupace ve své původní podobě. 

Z členů michelské židovské obce téměř nikdo válku nepřežil, obec nebyla obnovena a synagoga zůstala nevyužita. Až když ji Židovská obec v Praze předala Židovskému muzeu, stala se od počátku 50. let jedním z jeho depozitářů. Jako v antických knihovnách zde na regálech leželo na 1200 svitků Tór, které nacisté svezli do Prahy ze zničených a násilně uzavřených synagog všech židovských obcí na území protektorátu. V roce 1964 byla většina těchto svitků předána do Westminsterské synagogy v Londýně, odkud jsou zapůjčovány jako památky na vyhlazené židovské obce v Čechách a na Moravě židovským obcím a synagogám na celém světě. 

V roce 1975 michelskou synagogu získal místní sbor Alberta Schweitzera Církve československé husitské a v následujících letech provedl důkladnou obnovu stavby. Židovskou minulost někdejší synagogy tak dnes připomíná již jen několik starých židovských náhrobků na malé zahrádce před jižním průčelím. Údajně pocházejí ze židovského hřbitova v Uhříněvsi. 

Autor pracuje v Židovském muzeu v Praze. 

Autor:  Arno Pařík

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas