Archeologové našli pečeť s nejstarší zmínkou o Betlému
Jen málo lidí na světě nikdy neslyšelo jméno města Betléma. Ale málo kdo také tuší, že samotný název tohoto biblického místa se ve skutečnosti nevyskytuje na žádném starověkém nápisu! To se nyní možná změnilo, a to díky senzačnímu objevu izraelských archeologů.
Betlém - rodiště krále Davida, Ježíše, místo hrobu pramatky Ráchel a vůbec dějiště řady důležitých biblických událostí - zná skoro každý. Přitom z určitého hlediska toto město vlastně až dosud jakoby neexistovalo. Navzdory skutečnosti, že je Betlém ve Starém a Novém zákonu zmíněn asi padesátkrát, a přesto, že archeologické nálezy datují vznik tohoto města zhruba do doby před třemi a půl tisíci lety, žádný autentický starověký nápis se o Betlému nezmiňoval.
O to sensačněji tedy působí nález izraelských archeologů, kteří při vykopávkách v Jeruzalémě objevili malou bulu, tedy kulatou pečeť. Ta nese třířádkový nápis ve staré hebrejštině, který podle názoru odborníků obsahuje mimo jiné i slovo „Bet Lechem“, tedy hebrejské jméno Betléma.
Jeden a půl centimetrová pečeť ležela na území původního Jeruzaléma, tedy města krále Davida a jeho nástupců. Právě z doby jednoho z Davidových nástupců, vládců Judského království z doby před asi dvěma tisíci sedmi sty lety, nalezená pečeť pochází. Tato konkrétní bula se prý používala pro pečetění dokumentů k odvodu daní. Její otisk byl tedy pravděpodobně na nějaké listině nebo nádobě, která putovala z Betléma do Jeruzaléma, sídla tehdejší královské moci.
Podobných pečetí bylo v Jeruzalémě a okolí nalezeno až dosud jen několik desítek, nález každé další je tedy pořád ještě neobvyklý. Podle archeologů je však právě poslední objev obzvláště důležitý, protože obsahuje zmínku o Betlému. Mimo jiné prý také nepřímo svědčí o kvetoucím obchodu v Betlémě, tedy městě, které leží blízko Jeruzaléma, odkud posílali daně do Jeruzaléma. Archeologové našli pečeť koncem května v době židovských letnic, svátku šavuot. V té době se v synagogách čte biblická kniha Rút, která shodou okolností popisuje, jak se Noemi a její snacha Rút vrátí z ciziny právě do Betléma.
Po dvou tisících sedmi stech letech nalezená bula ležela nedaleko současných hradeb Jeruzaléma. V prosinci byla nedaleko tohoto místa, u nádrže Siloe, nalezena jiná pečeť, a před necelým rokem našli archeologové v odvodňovací strouze u chrámových hradeb také zvonek. Ten pravděpodobně patřil k rouchu židovského velekněze sloužícího v tamním chrámu.
Objevily se hlasy, že nápis na nejnověji objevené pečeti je příliš porušený na to, aby bylo možno tvrdit, že dotyčné slovo je jednoznačně jméno Betléma. Pokud se však tento předpoklad potvrdí, bude to jeden z vůbec největších archeologických objevů této oblasti za poslední léta.
