Archeologové stále nacházejí další svitky od Mrtvého moře
Výhodou archeologických památek je, že i když jsou staré, mohou se z nich vždycky ještě stát nové nálezy. Také ke slavným svitkům od Mrtvého moře, které byly nalezeny před sedmdesáti lety, přibývají stále další. V posledních měsících našli izraelští vědci dva nové fragmenty.
Známou kulturní památkou jsou dnes Svitky od Mrtvého moře – soubor skoro jednoho tisíce biblických a náboženských textů z období mezi 3. stoletím před křesťanským letopočtem a prvním stoletím našeho letopočtu. První z těchto papyrů, které mnoho archeologů považuje za nejvýznamnější nález 20. století a mezi nimiž je i nejstarší známá verze Desatera přikázání, objevil v kumránské jeskyni u Mrtvého moře arabský pastevec v roce 1947 a další pak v následujících letech archeologové nově vzniklého Státu Izrael. Přestože však celou oblast Kumránu důkladně prozkoumali, dodnes se objevují nové svitky – na černém trhu i v samotných jeskyních.
Nedávno izraelští vědci zveřejnili informace o novém nálezu. Dva svitky na papyru velké jen dvakrát dva centimetry se našly začátkem loňského léta v takzvané Jeskyni lebek v jižní části Judské pouště. Badatelé však o nich ještě moc nevědí, protože písmo na fragmentech je tak drobné a vybledlé, že si nejsou ani jistí, zda je hebrejské, aramejské nebo jiné.
V této jeskynní oblasti už objevili řadu dokumentů z doby židovského povstání Bar Kochby proti Římanům v letech 132–135 a s nimi i zbytky keramických střepů, provazů, kůže, látky, dřevěných předmětů a kostěných nástrojů i dřevěných hřebenů na vyčesávání vší nebo cvočků do sandálů, ale i třeba korálky z doby bronzové. Suché podnebí Judské pouště uchovalo i pozůstatky potravin, které židovští vzbouřenci před dvěma tisíci let jedli, jako semínka pšenice, ječmene, datlí, oliv nebo granátových jablek. Zatímco spojení těchto nálezů s povstáním Bar Kochby je podle archeologů nesporné, zatím není známo, kdo jeskyně používal v době bronzové.
Pátrání komplikuje skutečnost, že po objevu prvních svitků zaplavili oblast zloději archeologických památek a poničili jeskyně tak, že stáří některých nálezů nelze přesně určit. Projekt prohledávání jeskyní v Judské poušti, který provádí Hebrejská univerzita v Jeruzalémě s izraelským Úřadem starověkých památek, stále pokračuje, aby úřady zajistily poslední vzácné poklady, které se tam podle nich ještě skrývají. Na černém trhu se za posledních patnáct let objevilo až sedmdesát neznámých papyrů z římských či ještě starších dob, které podle archeologů nepochybně pocházejí z této oblasti.
Až badatelé zrekonstruují a rozluští nově nalezené papyrové texty, přiřadí je k Svitkům od Mrtvého moře v Izraelském muzeu v Jeruzalémě, které už dnes mají i digitální podobu.
