Češi a víra: "neodpověď"

17. březen 2012

Poslední sčítání lidu ukázalo, že bezmála pět milionů lidí neodpovědělo na otázku po víře. Využili toho, že její zodpovězení bylo dobrovolné. Od té doby, co na tento fakt upozornily předběžné výsledky sčítání lidu, nad ním diskutují a spekulují odborníci z řad církví i mimo ně. Tedy - co to vlastně znamená?

Pro církve to neznamená nic, nad čím by se dalo jásat, nebo alespoň pociťovat hrdost či třeba satisfakci: 4,7 milionu lidí prostě na dobrovolnou otázku po víře neodpovědělo. A to vážně není málo, je to skoro polovina obyvatelstva. Ideálně se nabízí sáhnout do klausovského slovníku a použít termín "neodpověď".

Ale - co v sobě vlastně skrývá, co znamená, co obsahuje? Jaké byly motivy lidí pro "neodpověď" o víře? Sociolog a religionista Zdeněk Nešpor podotýká, že nejsou prostředky na to, zjistit, proč se tak významná část obyvatelstva rozhodla neodpovědět. Nicméně připouští, že otázky o tématu tak křehkém a intimním, jsou prostě ošemetné:

Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 (předběžné údaje)

Zdeněk Nešpor: „Obecně vzato - problematičnost spočívá v tom, že různí lidé si pod vírou, církevní příslušností, náboženským přesvědčením atd. můžou představovat velmi různé věci. A pokud se jich ptáme prostřednictvím málo otázek, které navíc musí být formulovány tak, aby jim všichni rozuměli, tak vlastně dostáváme, aniž bychom chtěli, jiné odpovědi.“

Že je těžké zjistit motivaci, proč lidé neodpověděli na otázky po víře, připouští i šéfka Českého statistického úřadu Iva Ritschelová.

Iva Ritschelová: „Těch motivů mohla být celá řada: nechtějí se s žádnou církví ztotožnit, ale nechtějí napsat, že jsou bez víry, že nevěří. Nebo se obávají. Obávají se toho, že budou o sobě dávat svoji osobní niternou informaci... Je skutečně otázka o tom, jestli člověk věří, nebo ne - je to otázka do určité míry subjektivní a je to otázka, kterou řada lidí považuje za svoji ryze soukromou záležitost, kterou nikdo nemá právo po nich chtít.“

Předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová ukazuje vzorové archy ke Sčítání lidu, domů a bytů 2011

Iva Ritschelová je statistik a její doménou jsou čísla, fakta. Přesto se jí ptám - jak by toto nelibé číslo - 4,7 milionu "neodpovědí "- na místě církevních otců četla? Jak by je vyhodnotila?

Iva Ritschelová: „Tak v prvé řadě bych si řekla, že se musím velmi důkladně podívat na konečné výsledky sčítání, kde budu mít informace o tom, jaké věkové skupiny se buď přihlásily nebo nepřihlásily, s jakým vzděláním, byly to ženy, byli to muži? Pak bych tyto údaje velmi detailně analyzovala, no a zamyslela se nad tím, jestli třeba nedošlo k výrazným změnám právě třeba v některých vzdělanostních skupinách nebo v některých věkových skupinách, a asi by bylo zapotřebí se potom trochu více zaměřit na tyto skupiny.“

Pro církve je to cesta mrzutá, vpravdě klopotná a trnitá: Totiž - velmi detailní analýza a žádné diskrétní mlčení, nýbrž mocná diskuse...

autor: ehů
Spustit audio