Český Winton a Schindler? Pomoc Židům za války si Karel Weirich odpykal v koncentračním táboře

8. listopad 2015

Karel Weirich byl Čech, ale většinu svého života strávil v Římě, kam odešel jeho otec na studia sochařství. Ve 30. letech psal Weirich pro české čtenáře o Itálii a pro italské o Češích. Zásadní změnu v jeho životě přinesla druhá světová válka. Weirich se zapojil do odboje i do ilegální pomoci židovským uprchlíkům. Řada z nich mu vděčí za záchranu života a nikoli náhodou řada z nich byli Čechoslováci. A Weirich nebyl sám.

Spolu s dalšími krajany, kterých se netýkaly rasové zákony, založil Karel Weirich Svatováclavský fond na pomoc Čechoslovákům v Itálii, popisuje italský historik Alberto Tronchin:

„Jednalo se především o osoby židovského původu internované v italských koncentračních táborech. Obstarával jim peníze, léky, oblečení.“

Italský historik Alberto Tronchin napsal o Karlu Weirichovi knihu, která vyšla v češtině pod názvem Spravedlivý riskuje

Po roce 1943 se situace lidí židovského vyznání v Itálii podstatně zhoršila. Hrozila jim deportace do vyhlazovacích táborů v Polsku. Weirich začal organizovat jejich ukrývání v klášterech a na jiných bezpečných místech. Obstarával jim také falešné dokumenty.

Kvůli svým aktivitám byl 1. dubna 1944 zatčen a odsouzen k trestu smrti. Na přímý zásah papeže mu byl ale trest zmírněn na 18 měsíců, které si odpykal v koncentračním táboře v Bavorsku.

Jedním z důležitých faktorů Weirichovy činnosti byly dobré kontakty ve Vatikánu – jedním z nich byl i Giovanni Battista Montini, pozdější papež Pavel VI. Díky nim měl přístup k mnoha informacím, říká Tronchin:

„Vatikán do koncentračních táborů po celém Apeninském poloostrově posílal emisary, aby se ujistili o životních podmínkách internovaných. Weirich byl v kontaktu například s otcem Callistem Lopinó, kaplanem koncentračního tábora Ferramonti di Tarsia, největšího koncentračního tábora v Itálii. Mohlo v něm být internováno víc než 2000 osob naráz. V jistém období bylo zhruba 400 z nich Čechoslováci. Jakmile tahle skupina dorazila, byl Weirich otcem Callistem informován.“

Šlo o skupinu z potopené lodi Pentcho. Velká část československých Židů se totiž do Itálie dostala v podstatě náhodou, nebyla jejich cílovou zemí:

„Lidé židovského vyznání se ze střední Evropy snažili dostat do Palestiny po Dunaji, na parních lodích. Přes Černé moře, Bospor a Dardanely. Kvůli hroznému stavu těch lodí se často se stávalo, že ztroskotali. Jedna z těchto lodí, která vezla především české a slovenské Židy, ztroskotala u jednoho ostrova kousek od Rhodu, který v té době patřil pod správu Itálie. Tam je vyzvedla italská loď. Pak je odvezli nejdřív do koncentračního tábora na Rhodu a pak do Itálie,“ vysvětluje mladý historik Alberto Tronchin, který Weirichův pozoruhodný příběh zpracoval do knihy.

Popisuje v ní, jak konkrétně Weirich své aktivity ve prospěch Židů rozvíjel, a dává je do kontextu s lokálními událostmi, s dějinami holocaustu i s protifašistickým odbojem. České vydání knihy o Weirichovi Spravedlivý riskuje bylo představeno minulý týden v Italském kulturním institutu v Praze.

Spustit audio