Čeští a moravští Židé umírali na území dnešního Běloruska
V běloruském Minsku se minulý měsíc konala mezinárodní konference „Poučme se z dějin pro společnou budoucnost“. Součástí programu bylo i položení základního kamene památníku obětí koncentračního tábora v Malém Trostinci, kde též umírali čeští a moravští Židé.
Dlouho neznámá kapitola holokaustu Židů z Čech a Moravy se odehrála na území obsazeného Běloruska. Ghetto Minsk, vyhlazovací tábor v Malém Trostinci a železniční zastávka v Baranoviči se staly místem, kde bylo zavražděno 6981 našich židovských spoluobčanů. Konce války se dožilo jen 22 deportovaných.
Koncentrační a vyhlazovací tábor Malý Trostinec vznikl počátkem roku 1942 na území bývalého kolchozu asi 12 km jihovýchodně od Minsku. Tábor byl původně určen pro válečné zajatce, ale postupně sem byli odvlečeni obyvatelé z blízkého okolí a Židé z Minsku. Lesík Blagovščina nedaleko tábora sloužil jako místo hromadných vražd.
Od jara 1942 se Malý Trostinec stal cílovou stanicí mnoha vlaků s Židy z obsazené střední a západní Evropy. V létě byla vybudována železniční přípojka a zástupy deportovaných tak vystupovaly blízko místa své smrti, byli buď zastřeleni, nebo udušeni v mobilních plynových komorách tzv. dušegubkách.
Jámy 50 m dlouhé a hluboké 3 m se plnily těly obětí. Od konce roku 1943 byli vězni přinuceni exhumovat a následně spálit zbytky těl ze 34 masových hrobů. Další popravy se proto konaly v lesíku Šaškovka, kde oběti byly ihned spáleny.
Při osvobození hořely ještě hranice, svobody se dočkalo jen pár zbídačených vězňů. Přímo z terezínského ghetta odjelo do místa hrůz pět vlaků, které odvezly na smrt 4993 vězňů, život si zachránilo pouhých 9. Celkové údaje o počtu obětí se různí – horní hranice hovoří až o 205 000 zavražděných v Malém Trostinci.
Při příležitosti 70. výročí osvobození tohoto místa hrůz, které připadlo na 3. července, zde byl letos položen základní kámen památníku obětí. Stalo se tak z iniciativy Německo-běloruské nadace IBB-Dortmund za podpory spolkové vlády Německa, Ministerstva zahraničních věcí Běloruské republiky a města Minsk.
Slavnostního aktu se zúčastnil předseda Světového židovského kongresu Ronald Lauder a představitelé měst, z nichž byly vypraveny transporty, předali starostovi Minsku seznamy se jmény všech deportovaných židovských vězňů, tedy i z ghetta Terezín. Autorem návrhu památníku je bývalý vězeň minského ghetta architekt Leonid Levin, na přípravě expozice se budou podílet historici jednotlivých států.
Židovské muzeum v Praze uspořádalo již v roce 2010 výstavu „Od té doby věřím na osud“, věnovanou právě deportacím českých a moravských Židů na území Běloruska. Kurátorka výstavy dr. Jana Šplíchalová byla mezi těmi, kdo v Malém Trostinci uctili památku nevinných obětí.
Autorka pracuje v Židovském muzeu v Praze.
