Cesty českých svitků Tóry
Tóra – biblických Pět knih Mojžíšových – je po celá tisíciletí základním textem židovského náboženství. Ručně psána na pergamenovém svitku se vždy těšila velké úctě, představovala nejcennější majetek každé obce. Stejně jako osudy evropských Židů ve 20. století i osudy některých svitků však byly spletité. Mnohé české Tóry se tak dostaly až na druhý konec světa. O jejich příběhu pro naše vysílání napsala Kateřina Weberová.
Existence většiny českých a moravských židovských obcí skončila s nástupem nacismu. Od roku 1942 probíhaly transporty židovských obyvatel a zároveň byl konfiskován movitý majetek židovských obcí a soustřeďován do skladů v Praze a Brně. Zde přežily válku i tisíce svitků Tóry. Po válce je však nebylo komu vracet. Židovské komunity byly naprosto zdecimovány a většinou již nedokázaly obnovit svoji činnost. Jejich Tóry zůstaly v depozitáři Židovského muzea, které bylo dva roky po komunistickém převratu postátněno.
V roce 1963 se londýnští Židé dozvěděli, že komunistický režim má zájem o odprodání celé kolekce do zahraničí. Podařilo se jim získat potřebné fondy a o rok později vyrazilo z Prahy pět zapečetěných vagónů, které vezly 1564 vzácných svitků. Byly uskladněny v londýnské Westminsterské synagoze a postupně odborně restaurovány. Již v roce 1965 začaly první Tóry svůj nový život v synagogách po celém světě, kam byly natrvalo zapůjčovány. Více než 1000 svitků dnes slouží věřícím ve Spojených státech, další jsou hlavně v Británii, ale třeba i v Austrálii. Jen asi 150 nejvíce poškozených svitků zůstává ve Westminsterské synagoze.
Zahraniční obce projevují velký zájem o místa původu svých Tór. Zejména po roce 1989 byly na mnoha místech navázány osobní kontakty. Původní židovské obce již sice neexistují, často jsou ale zachovány jejich synagogy. Ty jsou buď využívány církvemi, nebo zpravidla slouží ke kulturním účelům. Příležitostně jsou zde organizována zajímavá setkání. Uveďme jen několik příkladů z posledních let. Kongregace Beth El z amerického Fairfieldu uspořádala setkání s husitským sborem v Kladně, který využívá tamní synagogu. Členové londýnské synagogy Northwood and Pinner zase přijíždějí každoročně do Kolína.
Asi nejčilejší zahraniční kontakty má Heřmanův Městec. V překrásné synagoze z roku 1870, která je v užívání města, se již dvakrát uskutečnily oslavy židovského svátku Simchat Tóra, organizované kongregací Temple Beth Or z Raleigh v severní Karolíně. V roce 2008 se k ní přidala i kongregace Temple Sinai, která přiletěla až z novozélandského Wellingtonu. Obě skupiny s sebou přivezly své Tóry, které tak po sedmdesáti letech navštívily svou domovskou synagogu. O rok později s sebou Židé z Raleigh přivezli jiný svitek, který pochází pro změnu z pražské Pinkasovy synagogy.
Díky zachráněným Tórám tak žije vzpomínka na zaniklé české a moravské židovské komunity po celém světě.
