25. května  2019 v 09:05  rubrika: Zprávy

Chlumek u Luže je asi jediný český kostel, kam vede výtah – slouží pacientům z nedaleké léčebny

Luži zdobí poutní kostel na Chlumku - Foto: Šárka Kuchtová

Luži zdobí poutní kostel na ChlumkuFoto: Šárka Kuchtová

Naše vlast má řadu duchovních míst, která jsou nesmírně silná jak svou historií, tak i lidmi, kteří je po nevlídných dobách 20. století vzkřísili z ruin. Tím to ale zdaleka nekončí – důležité je, zda tato místa jsou nějak důležitá i pro současné obyvatele Česka. My Vás teď zavedeme do Chlumku u Luže, což je významné poutní místo nedaleko Vysokého Mýta.

Výstavba kostela Panny Marie Pomocnice v Chlumku začala v roce 1690 a trvala šest let. Současný farář Josef Hubálek se setkal s potomkem Jiřího Pacáka, který byl hlavním autorem dřevořezeb v interiéru.

 

„Je to asi pět let, kdy mě navštívil jeden z potomků Pacáků, pan profesor Pacák, který v současné době žije v Rakousku. Když přišel do tohoto chrámu, byl unesen tím, jak ten chrám je krásně restaurován. A vzpomínám si, co mi řekl: ‚Víte, ti naši předkové se snažili člověka oslovit krásou. A když ten člověk, který byl udřený, přišel z polí, tak vstoupil do kostela a to, co tady viděl, ho nějak pozvedlo z těch starostí a těžkostí, které prožíval v tom každodenním životě.‘“

 

Pater Josef Hubálek přišel do Chlumku u Luže na podzim roku 1997. Farnost se mu líbila, protože v ní byla a dodnes je řada rodin s dětmi, ale kostel byl v zoufalém stavu. A tak se snažil o jeho obnovu.

 

„V té první etapě jsme získali peníze z Norských fondů a provedla se výmalba tohoto kostela, restaurování hlavního oltáře, restaurování varhan a pak některých obrazů – my tomu říkáme v lodi kostela dolní a horní galerie.“

 

Druhá etapa rekonstrukce už nepamatovala jen na památky, ale i na lidi. Díky ní je teď kostel bezbariérový.

 

„V té 2. etapě jsme přemýšleli i nad tím, jak ten kostel zpřístupnit třeba i pacientům, kteří jsou tady nedaleko v Hamzově léčebně pro děti a dospělé. Ti lidé sem totiž poměrně dost docházejí, a když vám sem přijede člověk na vozíčku, tak nám ve farnosti nezbývalo nic jiného, než toho člověka vzít a vynést ho i s tím vozíkem nahoru. A tady jsou z obou stran růžencová schodiště, takže 63 schodů, a tak jsme přemýšleli, jak ten kostel zpřístupnit. A podařilo se získat další peníze z IROP a vybudovat tady výtah. Takže v jedné té rohové kapli je vybudovaný výtah.“ 

K tomu generální vikář královéhradecké diecéze Jan Paseka dodává.

 

„Pokud vím, tak snad jenom tady se lidé dostanou výtahem do kostela. Ten výtah je veden od kostela dolů a tam je pak veden tunel směrem k Hamzově léčebně, kde se do výtahu nastupuje.“

 

Opravený kostel je pro návštěvníky velmi přitažlivý a jak říká Josef Hubálek, ročně ho navštíví 80 tisíc lidí.

 

„Ta návštěvnost, co se týká zájezdů, se hodně navýšila. V kostele mám zhruba kolem stovky farníků, ale v letních měsících ještě zhruba další stovku poutníků. A velkou roli tady hraje i Hamzova léčebna pro děti a dospělé, kde jsou lidé i po nějakém úrazu. A když přijdou do tohoto prostoru, tak je to pozvedne. Takže i tito lidé sem přicházejí a já se s nimi setkávám a můžu potvrdit, že pro ně je to nějaké krásné zázemí, kdy oni možná tak trošku objevují ten Boží svět.“ 

Psaní projektů, žádosti o dotace, rekonstrukce a stavby – to jsou záležitosti náročné pro většinu z nás. A jak tomu bylo v případě patera Hubálka?

 

„Pro mě to nebylo těžké, protože jsem původně studoval elektrotechniku, takže tam jsme nějaké projekty dělali. Takže ty technické věci mi nejsou až tak vzdálené, to je zase výhoda.“

 

A tak se nabízí otázka, že by pater Hubálek mohl třeba rozjet projekt nějaké další rekonstrukce jiných zajímavých sakrálních míst. Talent na to rozhodně má, ale jeho plány jsou odlišné.

 

„Já bych se teď chtěl víc věnovat pastoraci. Mám tady nějaké společenství konvertitů, s nimiž pracuji, probírám s nimi Lectio Divina, prostě Písmo svaté. Teď jsem pokřtil jednu dospělou paní a je potřeba toho člověka dál doprovázet i po křtu. Takže se teď věnuji těm pastoračním věcem a to je to, co kněz víc potřebuje a co ho těší. Mám tady i mládež, takže to teď kladu na důležité místo ve své práci.“

 

Každoročně se v Chlumku u Luže konají tři velké poutě.

 

„Je tady pouť, která se tradičně jmenuje Třešňová, kterou slavíme 1. neděli v červenci. Pak v polovině srpna je Okurková a na začátku září Švestková pouť.“

 

Kostel v Chlumku u Luže je otevřen denně od 10 do 17 hodin. 

Autor:  Jana Šustová
Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas