Chodit do židovské školy je náročné, říká vice prezident Nadace Ronalda Laudera

22. květen 2016

Jeruzalém byl zničen, protože rodiče neposílali své děti do školy, tvrdil v Talmudu jeden učenec. V Praze se tento týden setkali učitelé z Lauderových škol z celé Evropy, aby hovořili o tom, jak má vypadat židovské vzdělání v dnešním světě. Hovoříme s rabínem Joshuou Spinnerem, vice-prezidentem Nadace Ronalda Laudera.

Joshua Spinner se narodil ve Spojených státech. Studoval v Torontu a v Jeruzalémě. Dva roky také pracoval v Bělorusku na vzdělávacím programu pro mladé židy. Od roku dva tisíce žije v Německu a kromě práce pro Lauderovu nadaci vede také rabínský seminář. Co táhlo Američana do Evropy?

„Jsem tady, protože to pro mě je to velká výzva a možnost. Můj tatínek byl Evropan. Byl z místa, které se jmenovalo Černovice. Odmítal ho identifikovat s nějakou zemí, podle něj to nebyla součást žádné země. Dnes je to Ukrajina, když se narodil on, bylo to Rumunsko, za mého dědečka to bylo Rakousko-Uhersko… Evropanství tedy je něco, s čím jsem vyrostl.

Historická zkušenost evropských židovských komunit a pocit ztráty z obou tragédií, jak holokaustu, tak komunismu, jsou velmi naléhavé. Ne každý mladý americký žid to vnímá a rozhodne se, že s tím má něco dělat, ale já jsem byl požehnán touhle možností a jsem rád, že jsem se jí chopil.“

Lauderovy školy jsou státem uznávané. Děti se v nich naučí to, co by se naučily v jiných soukromých či státních školách.

„Navíc se učí židovská studia. V mnoha školách je důraz na hebrejštinu, ne jen kvůli tomu, že se tak mluví v Izraeli, ale protože mnoho původních židovských textů, modliteb, Bible jsou v originálu hebrejsky a je důležité moci jít k původním textům. Učí se židovská historie, židovské zákony, tradice…

Mnoho z těchto věcí se na různých školách učí různě. Protože každá škola reprezentuje svou komunitu a ta reprezentuje širší společnost. Takže v pražské židovské škole je kousek češství, naproti tomu v Berlíně je kousek němectví a v Moskvě zase ruství. A zároveň je tu něco, co všechny spojuje. Je to náročné, znamená to dvojnásobné osnovy, hodiny navíc a víc práce. Ale děti jsou motivované a rodiče tomu věří, a proto nám je sem posílají.“

Lauderovy školy najdete jak v Budapešti nebo Berlíně, tak v Praze nebo Varšavě a dalších místech. Různé komunity čelí různým výzvám.

„Netýkají se ani tak přímo židovské výchovy, ale židovského života obecně. Jak by měl vypadat? Kolik toho osobně obětujme, abychom zajistili budoucnost a stabilitu našich kolektivů, komunit? To jsou otázky, které se týkají celé společnosti, ale speciálně židovských komunit.

Když to převedeme na výzvy, kterým čelí výchova, tak například: Jak vytvoříme školu, která je skvělá natolik, aby přitáhla nejlepší studenty, a natolik nápomocná, aby přitáhla ty studenty, kteří nejsou tolik akademicky úspěšní. Všichni by v ní měli být schopní najít místo, protože to je škola, která má podporovat celou židovskou komunitu.“

Když se rabína Spinnera zeptáte, jaká má být identita dnešního Žida, odpoví, že slovo identita nemá moc rád:

„S tak složitým konceptem, jako je identita, se špatně pracuje. Já ji nevidím, vy ji nevidíte, nedá se změřit. Já nevím, jestli s tím pracuji úspěšně a stejně tak to nevíte vy. Můžeme o ní mluvit, ale to zůstaneme jen v teoretické rovině.

A výchova dětí není teorie. Jsou to skuteční lidé se skutečnými životy. A je potřeba jim dát opravdové dovednosti a vybavit je kontextem a smyslem, v jakém mohou žít svůj život úspěšně a produktivně. Takže nám nejde o to podporovat židovskou identitu, ale židovskou aktivitu. Židovské komunity nebudou silné, pokud budou mít všichni židovskou identitu – ať už to znamená cokoli – ale nikdo nebude nic dělat.“

A na aktivním zapojení se do společnosti si Lauderovy školy opravdu zakládají. Například Lauderova škola v Athénách nedávno získala ocenění od řecké vlády za práci s uprchlíky. Hot spot pro uprchlíky měla také židovská škola v Budapešti:

„Také naše škola v Berlíně pracuje s uprchlíky. Je to jen příklad – aktuální a významný – toho, jak se zapojit do společnosti. Téma uprchlíků je ovšem pro Židy velmi důležité, protože utíkat, mít kam jít a najít místo, kde můžete zůstat, je něco, co v životě evropských Židů velmi rezonuje.

Takže i se všemi paralelami a výzvami, které velká migrace lidí z různých kultur přináší, je zásadní ideou pomoci lidem, kteří nemají kam jít. Podporujeme takové jednání. Židé musí být příkladnými občany, dělat dobro a zasazovat se ve světě, opravovat ho a dělat lepší. To je zásadní židovská hodnota a my to v našich školách učíme.“

Říká vice president Nadace Ronalda Laudera, rabín Joshua Spinner.

Je možné „zažít Jeruzalém“ v pražské Stromovce? A který židovský učenec zapaloval věci pouhým pohledem? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.

Spustit audio