22. ledna  2017 v 19:45  rubrika: Zprávy

Co znamená nástup Donalda Trumpa do prezidentského úřadu pro americké Židy?

Donald Trump při svém inauguračním projevu - Foto: CC0 Public domain

Donald Trump při svém inauguračním projevuFoto: CC0 Public domain

Donald Trump nastoupil do úřadu amerického prezidenta. Jeho zvolení vyvolalo mezi americkými Židy zděšení a obavy. Zda jsou na místě, o tom byl i jeden z diskuzních večerů v pražské Maislovce. Iniciátorkou a moderátorkou debaty byla Irena Kalhousová.

Američtí Židé Donalda Trumpa spíše nevolili. Je to už taková americká židovská tradice, že voliči, kteří mají nějaké židovské kořeny, mají tendenci volit spíše demokraty, říká analytička Irena Kalhousová.  

 „Myslím si, že i pro mnoho lidí prostě Trump nebyl kandidátem protože je znám tím, že je obklopen lidmi, kteří se poměrně otevřeně hlásí k rasismu k antiislamismu.“  

A samozřejmě američtí Židé dobře vědí, že když se nebude v Americe dařit jedné menšině, je jenom otázkou času, kdy přijde řada na ně. To byl zcela jistě jeden z důvodů, proč asi tři čvrtiny amerických Židů volily Hilary Clintonovou. Ti všichni budou teď pozorně sledovat první kroky a výroky Donalda Trumpa.  

„Co je bude zajímat, bude Trumpova politika vůči menšinám obecně, jak se bude vyvíjet otázka nelegálních migrantů, jak se bude vyvíjet otázka muslimů, jaká bude vůbec atmosféra v Americe, protože američtí Židé jsou velmi citliví právě na tyto otázky rasové diskriminace, etnické diskriminace, případně náboženské diskriminace .“  

Američtí židé jsou jednou z nejetablovanějších, nejúspěšnějších a asi také nejbohatších menšin ve Spojených státech, to znamená, že jejich pozice je silná. Určitou roli může hrát i skutečnost, že Trumpova dcera Ivanka konvertovala k ortodoxnímu judaismu a její manžel Jared Kushner, ortodoxní Žid, byl jmenován vrchním poradcem Bílého domu. Nicméně dá se jen obtížně spekulovat, jakým směrem se Donald Trump vydá.  

„Myslím, si že už vidíme jednu věc – to zvolení Trumpa uvolnilo určité zábrany v americké společnosti, to znamená, že ti, kteří věděli, že dělají něco špatně, to znamená otevření rasisté a lidé vyzývající k tomu, aby to byl bílý muž v uvozovkách, který by měl vládnout v Americe, tak to jsou lidé, kteří v posledních letech byli spíše v pozadí a najednou i ten jejich názor dostal obrovskou legitimitu.“  

A toto bude jistě jedna z otázek, co s tím prezident Trump udělá.  

„Protože je těmito lidmi obklopen, má je ve svém nejbližším okolí a uvidíme, jak velký dostanou prostor. Už vidíme různé útoky proti menšinám. Konkrétně co se týče Židů, tak tak už jsme viděli svastiky nakreslené na synagogách, na židovských školách. Já jsem přesvědčená o tom , že policie bude proti tomu ostře zasahovat, ale v momentě, kdy ta společnost má pocit, že toto je v pořádku, že toto se smí, tak je to obrovsky těžké potom zase tu láhev s tím džinem zase zavřít.“  

Důležité bude, jak zareaguje americká občanská společnost.  

„Tam se ukazuje, že například na rozdíl od České republiky jsou Američani v tomto mnohem dál. Vidíme různé skupiny, které se dávají dohromady, například vidíme muslimy a židy, kteří chtějí právě spolupracovat v boji proti rasismu a proti nesnášenlivosti, což si myslím, že je vlastně velmi dobré. Vidíme to, že různé americké státy říkají, že prostě nedovolí, aby Trumpova administrativa zcela změnila určité zvyky co se týče imigrantů, co se týče zacházení s menšinami , že prostě ty státy budou čelit té americké administrativě. Vidíme to v New Yorku, vidíme to v Kalifornii, takže to jsou dobré známky toho, že ta americká demokracie je zdravá a je silná, ale musíme si počkat, s čím konkrétním přijde Trump a jak to potom v praxi bude vypadat.“  

Uzavírá analytička Irena Kalhousová. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas