Daniel Raus: Turecko a zpráva o lidských právech

18. únor 2012

Francie přijala nedávno zákon, trestající popírání genocidy. Popudilo to Turecko, které se urputně brání, aby byl tímto termínem označován systematický masakr Arménů z dob 1. světové války. Jde o jednu z historických kapitol, jež zatím zůstává v zemi půlměsíce mimo otevřenou diskusi. Ani současnost ale není ideální, jak ukazuje zajímavá hodnotící zpráva.

Křesťanů je v Turecku hrstka. A protestantů jako pověstného šafránu. Právě proto může být ale jejich hlas důležitý, neboť představují lehko zranitelnou menšinu. Turecko má 75 miliónů obyvatel. Z toho 99 % tvoří sunitští muslimové. Zlomek procenta jsou křesťané. Je jich jenom 120 000. A z nich pouze 3000 se hlásí k některé z protestantských církví.

Ty ale tvoří asociaci, jež vydává každoročně „Zprávu o porušování lidských práv“. Ta letošní obsahuje podobnou kritiku jako předchozí dokumenty, a to i přesto, že se v ní konstatuje mírné zlepšení poměrů. Uvádí se zde, že útoky na křesťany přicházejí ze strany jednotlivců, nižších státních úředníků, objevují se v učebnicích, a také v médiích.

Anglikánský kostel v Istanbulu

Hlavní problém vidí autoři v tom, že stát nezasahuje proti „kořenu nesnášenlivosti“. Ačkoliv tedy existují v jednotlivostech náznaky zlepšení, celkový trend se nemění. Zpráva rozebírá 12 případů násilí na křesťanech z loňského roku. Nikdo za ně nebyl obviněn.

V některých oblastech musí být církevní představitelé pod policejní ochranou. Minimálně pět jich má ochranku a další dva jsou napojeni na horkou policejní linku. Bohoslužby probíhají na několika místech jedině za přítomnosti mužů zákona. Státní úřady se přesto tváří, jako by žádný problém neexistoval. Tvrdí, že útoky jsou jen izolované případy násilí, nikoliv špička daleko nebezpečnějšího ledovce.

Zpráva označuje jako problém i dobře známou „urážku tureckého národa“, která je trestná podle problematického paragrafu 301. Křesťané jsou mnohdy považováni za ty, kdo zpochybňují „tureckost“, nebo jsou rovnou západními špiony. V učebnicích pro žáky osmých tříd se popisují misijní aktivity jako národní ohrožení a média vykreslují křesťanství jako cosi škodlivého pro společnost. Některé církevní skupiny jsou dávány zcela falešně do souvislosti s teroristy.

Anglikánský kostel v Istanbulu

Dodejme, že za porušení paragrafu 301 byl souzen kupříkladu spisovatel Orhan Pamuk, jediný turecký nositel Nobelovy ceny. Do křížku přišel s paragrafem později zavražděný novinář Hrant Dink. A jeho syn Arat dostal v roce 2007 podmínku. Všichni za to, že otevřeně mluvili o genocidě Arménů. Což je docela silná turecká káva.

Na vlnách Radiožurnálu jí rozhodně nepřišel na chuť Daniel Raus.

autor: Daniel Raus
Spustit audio