Daniel Raus: Václav Havel, Victor Hugo a Televarieté

24. prosinec 2011

Včerejšek byl posledním dnem státního smutku za prezidenta Václava Havla. A v tomto duchu probíhal celý týden. Lidé velmi spontánně projevovali, jak jeho odchod prožívají a jakým symbolem se pro ně stal. Dnes je pro změnu sváteční den. Zamysleme se nad rychlým přechodem ze smutku do svátku.

Začátkem 80. let byl Václav Havel ve vězení a po jeho propuštění začaly kolovat mezi pospolitým lidem samizdatové verze knihy, kterou tam sepsal. Byly to známé Dopisy Olze, jakýsi záznam údálostí a úvah tohoto netypického vězně. Kromě jiného Václav Havel popisoval několikeré Vánoce, kdy pro spoluvězně připravoval esteticky (a snad i chuťově) zajímavou tabuli, což byla prý jeho oblíbená činnost.

Jedny Vánoce si v knize posteskl, že ostatní vězňové chtějí skoro vždycky sledovat jiný televizní program než on. Snažil se je přemluvit, ale vždycky to skončilo opačně. Takže smutně konstatoval: „Místo Victora Huga se budu dívat na Televarieté“.

Václav Havel

Tahle nenápadná příhoda má jistou symboliku, neboť Václav Havel nikoliv pouze jako vězeň, ale později i jako prezident připravil občas nějakou tu „slavnostní tabuli“ a lidé ho za to měli rádi. Často je ale taky přesvědčoval, že by měli v politice a v obecném dění sledovat nějaký jiný program, jenomže byl přehlasován a z Victora Huga zůstalo zase jenom Televarieté. Ani ve vězení, ani na hradě se ale nenechal znechutit.

Václav Havel zemřel na čtvrtou adventní neděli. Je v tom opět zvláštní symbolika, neboť období do jeho pohřbu bylo smutné, ale potom přišel střih a je tady Štedrý den, pod stromečky leží dárky, prskavky jsou připravené, děti se těší na Popelku a čekají, jestli spatří zlaté prasátko. Jako kdyby to režíroval sám Václav Havel, nebo nějaký jiný, nebeský režisér.

Na Václavském náměstí přibývají svíčky i v den pohřbu Václava Havla

V průběhu týdne bylo z jeho života a myšlenek rozebráno všechno možné. Takže stačí zopakovat, že Václav Havel byl zajímavý nejenom jako politik, dramatik a spisovatel, ale i duchovně. A byl hodně český, neboť se nenechal zařadit do žádné škatulky. Zajímal se o všechno možné, bedlivě chránil hodnoty, kterým věřil, a kdysi analyzoval komunismus jako pseudonáboženský systém.

Teď je ale Štědrý den, čeká nás kapr a bramborový salát a řízky a cukroví. Čekají nás dárky a možná i něco na způsob Victora Huga nebo Televarieté.

autor: Daniel Raus
Spustit audio