Do bosenského Mostaru se po 18 letech vrátil patriarcha Srbské pravoslavné církve
Město Mostar zažilo významnou událost. Po 18 letech se tam vrátil biskup Srbské pravoslavné církve. Sídlo zahumsko-hercegovské eparchie se počátkem bosenské války přestěhovalo do města Trebinje. Nový vladyka Grigorije se domnívá, že jeho návrat do Mostaru povzbudí i srbské uprchlíky, kteří město na počátku války opustili.
Před bosenskou válkou bylo hercegovinské město Mostar multietnické. 35 procent obyvatel se hlásilo k bosňácké národnosti, zvané také muslimská. Přibližně stejný počet představovali Chorvati. Srbové pak 19 procent. Ti na počátku konfliktu z oblasti hromadně odcházeli pod tlakem ze strany spojeneckých muslimsko-chorvatských sil. Ty se nakonec postavily proti sobě a chorvatské milice dokonce zničily symbol města - starý turecký most.
Město zůstalo národnostně rozdělené. Vrátila jen malá část Srbů, kteří dnes představují tři a půl procenta populace.
Počátkem roku se do Mostaru po 18 ti letech vrátilo sídlo zahumsko- hercegovinské eparchie Srbské pravoslavné církve. Její biskup Grigorije vyzval bývalé mostarské Srby, aby se vrátili do svých předválečných domovů. Podle všeho se zdá, že to není reálné. Jejich domy jsou buď zničeny, nebo tam žijí bosňáčtí a chorvatští vyhnanci z jiných oblastí Bosny.
Hromadný návrat Srbů není pravděpodobný. Požádalo o něj zatím 1200 z nich, zatímco 9 000 dalších deklarovalo, že hodlá zůstat ve svých bydlištích, kam utekli během války. Srbská občanská rada města Mostar varuje. Srby, kteří by se vrátili, čeká bída a nepříznivé podmínky. Předseda rady Goran Kosanič upozorňuje na fakt, že ve městě neseženou práci a budou nuceni žít z humanitární pomoci bez jakékoli reálné perspektivy. I proto je výzva biskupa zahumsko-hercegovské eparchie Grigorije asi marná. Navzdory jeho přesvědčení, že Mostar, kde nebude fungovat soužití Bosňáků, Chorvatů a Srbů už nebude tím symbolem multietničnosti, jako po staletí býval.
