11. listopadu  2017 v 09:05  rubrika: Zprávy

Dochází k největšímu pronásledování křesťanů v dějinách

P. Ziad Hilal ze Sýrie a český humanitární pracovník Petr Jašek na konferenci Pronásledování křesťanů ve světě - Foto:  Institut pro křesťansko-demokratickou politiku

P. Ziad Hilal ze Sýrie a český humanitární pracovník Petr Jašek na konferenci Pronásledování křesťanů ve světěFoto:  Institut pro křesťansko-demokratickou politiku

Ročně je pro svoji víru zabito až sto tisíc křesťanů. Jejich pronásledování je tak masivní, že dnes už je označováno za genocidu. O tom jsou přesvědčeni organizátoři konference Pronásledování křesťanů ve světě, na které zazněly i konkrétní příběhy ze Sýrie, Severní Koreje a Súdánu.

Jak se žije v Severní Koreji a co tam prožívají křesťané, o tom na konferenci vyprávěl mladý muž, který z bezpečnostních důvodů vystupuje pod pseudonymem Timothy. 

Timothy: „Řadu let jsem žil na ulici, protože moji rodiče emigrovali z politických důvodů, když jsem byl mladý chlapec. Spal jsem ve vlacích, na ulicích, na veřejných prostranstvích nebo u přátel, kteří ještě měli rodinu. Starali jsme se o sebe navzájem a podporovali se, ale všechny zabil hlad a já jsem je pohřbíval. Jako chlapec jsem byl dvakrát svědkem veřejné popravy. Jeden muž byl třeba popraven za pašování Biblí, peněz a oblečení od církve v Číně, které pak rozděloval hladovým lidem ve své vesnici. Poprava měla tři fáze a každý zabiják tři kulky – nejdřív mu vystřelili oko, pak ho střelili do žaludku a nakonec do kolene. Když se do kolene střelilo potřetí, tělo spadlo do jámy. Tak vypadají veřejné popravy v Severní Koreji.“ 

Nakonec se Timothy rozhodl z Korey utéct. 

Konference Pronásledování křesťanů ve světě - Foto:  Institut pro křesťansko-demokratickou politiku

Konference Pronásledování křesťanů ve světěFoto:  Institut pro křesťansko-demokratickou politiku

Timothy: „Můj první útěk byl do Číny, ale Číňané mě zatkli na mongolské hranici a poslali zpátky do Severní Korey. Byl jsem mučen, viděl jsem ty nejhorší věznice, nejdivočejší mučení, bití, otroctví – vše, čemu říkáme zločiny proti lidskosti. To strašlivé mučení na mém těle a strach ze smrti ale nemohlo zničit celý můj život. Viděl jsem světlo za tímto světem. Když mě nakrátko propustili na kauci, znovu jsem uprchl do Číny. Ale zase mě chytili a čínští policisté mě uvěznili v mezinárodní věznici. Myslel jsem, že to je konec mého života a mé cesty. Křičel jsem, byl jsem hodně vyděšený. Tehdy by bylo 16 let. Ve vězení jsem potkal gangstera a pod jeho vlivem jsem poprvé v životě začal číst Bibli.“ 

Timothy se ve věznici začal modlit a prosit o svobodný život. Kdyby se vrátil do Severní Koreje, buď by ho popravili, nebo poslali do stalinistického gulagu. Teď žije ve Velké Británii a nedávno ukončil magisterské studium. Své svědectví před několika dny přednesl ve zcela zaplněné Knihovně Václava Havla v Praze na konferenci Pronásledování křesťanů ve světě. Tu uspořádal český europoslanec Pavel Svoboda. 

Europoslanec Pavel Svoboda na konferenci Pronásledování křesťanů ve světě - Foto:  Institut pro křesťansko-demokratickou politiku

Europoslanec Pavel Svoboda na konferenci Pronásledování křesťanů ve světěFoto:  Institut pro křesťansko-demokratickou politiku

Pavel Svoboda: „Pronásledování křesťanů je největší genocida, jaká probíhá v tuto chvíli na světě. Mám Dojem, že v Evropě máme všichni plná ústa lidských práv, ale když dojde na křesťany, vypadá to, jako by se lidská práva na křesťany příliš neaplikovala.“ 

V reakci na tuto situaci Evropská unie vloni zřítila post zvláštního zmocněnce pro podporu svobody náboženského vyznání nebo víry. Stal se jím slovenský politik Ján Figeľ. 

Ján Figeľ: „Na jedné straně je křesťanů největší počet ve světě, odborné odhady mluví o počtu 2 miliardy 300 miliónů. Křesťané jsou většinové obyvatelstvo ve 2/3 států. Na druhé straně je ale situace velmi zlá a dramatická, protože probíhá bezprecedentní pronásledování křesťanských komunit. Snad největší je na Blízkém východě, ale dá se mluvit i o rozsáhlých regionech jižní a jihovýchodní Asie a mnohých státech Afriky, kde jsou křesťanské komunity anebo jednotlivci likvidováni pro svoji víru – ne proto, že je tam konflikt nebo válka, ale pro víru. Odhady některých odborníků mluví až o počtu statisíce ročně, přičemž se to nedá srovnávat s jinými historickými obdobími.“ 

Rok svého působení ve funkci zmocněnce pro podporu svobody náboženského vyznání nebo víry hodnotí Ján Figeľ následovně: 

Ján Figeľ: „Za ten rok působení, když jsem navštívil Irák, Jordánsko, Spojené arabské emiráty, Súdán, Maroko a další státy, se i podařilo napomoct k tomu, co i na této konferenci zaznělo jako svědectví – k osvobození Petra Jaška z vězení, které bylo kruté. Ale podařilo se i pomoci jeho spolupracovníkům, kteří jsou Súdánci. Náš člověk by běžně řekl: ‘Co je nám do toho! To je věc Súdánu!’ Ale ne, to je i naše věc, protože spravedlivost ve světě je i naším zájmem! A když jsem navštívil Súdán poprvé v životě, tak se staly věci, které jsem sám nečekal a ani naše evropské pravidla je neznaly – pustili mě do vězení k profesoru Ibrahimovi Mudawimu, který je známým obhájcem lidských práv a je nominován na Sacharovovu cenu za svobodu svědomí. Po té návštěvě, která byla průlomem dosavadního tabu, protože zahraničního politika do věznice dosud nepustili, se stalo to, co považuji až za zázračné: toho člověka v srpnu propustili na svobodu. Předtím mu hrozilo doživotní vězení, resp. trest smrti spolu s dalšími aktivisty.“ 

Barvou křesťanských mučedníků je červená. Ve Velké Británii se od loňska koná akce zvaná Červená středa, která má vyjádřit solidaritu s pronásledovanými křesťany. Letos připadne na 22. listopadu, jak prozradil John Pontifex z organizace Církev v nouzi.

 

John Pontifex: „Vloni, kdy to bylo poprvé, byla budova britského parlamentu osvětlena červeně. A letos bude červeně nasvíceno nejméně deset katedrál v každé části Spojeného království. To pozvání platí pro lidi všech vyznání, nejen pro křesťany, aby se postavili za svobodu vyznání třeba nošením červených symbolů a předáváním té myšlenky, že náboženství spočívá v pokoji, respektu, toleranci a ve schopnosti propagovat své myšlenky bez násilí a agrese.“ 

K Červené středě se můžeme připojit třeba i my. 

Autor:  Jana Šustová
Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace