Dvacet let školy Dorkas
Příští týden končí školní rok a děti i studenti základních i středních škol si půjdou pro vysvědčení. Školní rok končí však i studentům vyšších odborných škol. Na jednu z nich se teď vypravíme. Dvacet let své existence si totiž letos v červnu připomíná Vyšší odborná škola sociální a teologická Dorkas v Olomouci.
Do budovy Vyšší odborné školy sociální a teologické Dorkas v Olomouci jsem zavítal v době, kdy většina ze 45 studentů už měla po zkouškách. 11 z nich příští týden uzavírá své působení na této škole absolutoriem. Jediným oborem studia zde je sociální a diakonická práce. Co se za tímto názvem skrývá, nám poví ředitel školy Petr Hlaváček:
„Tento vzdělávací program připravuje pro sociální práci a jeho specifickou profilací je orientace na křesťanskou sociální práci, na diakonickou práci církve, což je vlastně praktická služba potřebným, jak v oblasti hmotné, materiální, sociální, tak v oblasti duchovní.“
Zřizovatelem olomoucké školy je Bratrská jednota baptistů. Jedná se o jediné školní zařízení této církve, které jí původně mělo připravovat kazatele. Vývoj však posunul školu jinam, takže dnešní absolventi mají daleko širší spektrum uplatnění. Jaké? Upřesňuje Petr Hlaváček.
„Naši absolventi mají kvalifikaci podle zákona o sociálních službách, tedy mohou pracovat jako sociální pracovníci a zároveň mohou pracovat v církvi, ve volnočasových aktivitách církve, v pastorační službě církve.“
Přestože zřizovatelem školy je Bratrská jednota baptistů, hlásí se na ni studenti i z jiných církví nebo také lidé mimo církev, kteří se zde setkávají s praktickým křesťanstvím poprvé v životě. Totéž platí i o učitelském sboru. Jelikož vyšších odborných škol s podobným zaměřením je velké množství, není jednoduché získat dostatečný počet studentů. Čím je tedy olomoucká škola Dorkas jedinečná?
„Neumím úplně posoudit jedinečnost naší školy. V čem vidím silné stránky, je to, že se zde všichni, jak studenti tak i vyučující, všichni osobně známe. Že to naše vzájemné působení je intenzivní. Že můžeme překonávat různé rozdíly ať už ve znalostech, dovednostech či v osobních charakteristikách studentů. Velmi zajímavým se mi jeví setkávání lidí, kteří přicházejí z různého prostředí – církevního i necírkevního, vzájemné hledání duchovní cesty, setkávání se s různými tradicemi, podněty. To mi přijde na naší škole jedinečné.“
Přestože je církevní školství u nás menšinové, 20 let působení Vyšší odborné školy sociální a teologické v Olomouci ukazuje, že ve spektru vzdělávacích zařízení má své nezastupitelné místo.
