Evangelické akademie slaví 20 let své existence
Když počátkem 90. let vznikaly na půdě Českobratrské církve evangelické církevní školy, byl to v podstatě experiment. Nikdo nevěděl, jak jejich absolventi obstojí v konkurenci běžných škol státních. V letošním roce slaví 20 let od svého vzniku takzvané Evangelické akademie, které navazují na původní Bratrské školy, jejichž práci přerušila komunistická vláda. Evangelická akademie je škola, která vyznává hodnoty pomoci a křesťanské lásky k bližnímu. Posláním školy má být úspěšný, vyzrálý absolvent s vynikajícími kompetencemi sociálního pracovníka. Podívejme se na jednu z nich. Evangelická akademie Praha oslavila své výročí 6. října na půdě sboru ČCE v Korunní ulici.
U mikrofonu mám ředitelku Evangelické akademie Praha Jitku Jarošovou a ptám se jí, jak se osvědčují absolventi EA v praxi ?
Jitka Jarošová: „Naši absolventi téměř všichni, můžu říct, zůstávají v oboru. Absolventi VOŠky chodí do praxe a absolventi střední školy většinou pokračují na vysokých školách ve studiu, ale zůstávají v tom oboru sociální práce, nebo v oboru, kde budou pracovat s lidmi.“
Oceňují vaši studenti nějak ten křesťanský rozměr školy?
Jitka Jarošová: „Já myslím, že ano, protože kromě toho, že je tam vzděláme, tak je i některé hodně vychováváme. A dostanou navíc to co, na jiných školách dostat nemohou, ale to vám asi lépe řeknou oni...“
Anna Chválová: „Právě takové to kouzlo toho křesťanství bylo cítit od profesorů A to, že se dospělí studenti na té škole cítili dobře, je, myslím si, i díky tomu, že je to církevní škola.“
Říká magistra Anna Chválová, absolventka pětiletého studia při zaměstnání pro Romy.
Anna Chválová: „Já jsem velice šťastná, že Evangelická akademie otevřela dveře zejména naší menšině. Dodělala jsem si pak i vysokou školu a v současnosti pracuji v neziskové organizaci a vedu projekt nízkoprahového zařízení pro děti a mládež a myslím, že to společnosti jakoby vracím. Díky Evangelické akademii jsem mohla dál studovat a dělat práci, kterou mám ráda a hlavně splňuji požadavky podle zákona 108/2006 o sociálních službách.“
David Šorm je jeden z prvních absolventů této školy. Jak vzpomíná on na své studium?
David Šorm: „Ta škola byla především přínosem v tom, že mi poskytla svobodný přístup k tomu se rozvíjet dál, byl to prostor, který jsem mohl naplnit kreativitou. A právě tím, že tam byly i praxe - my jsme v těch starších ročníky začínali zdravotními i sociálními praxemi - tak jsme vlastně obešli celou tu sociálně-zdravotní sféru a mohli jsme se tam dotknout života i smrti, bolesti a těchto věcí a to člověka, když je teenager, velmi formuje.“
A jak vidí paní ředitelka Jarošová těch uplynulých 20 let na škole?
Jitka Jarošová: „Cítím, že to byl velký dar, že jsem to mohla dělat a myslím si, že to ocení i klienti, se kterými se pak naši absolventi setkávají. Tedy kromě toho, že to oceňují absolventi, kteří se k nám hrozně rádi vracejí.“
