8. července  2018 v 19:45  rubrika: Zprávy

Expozici v pražské Pinkasově synagoze doplňují nové výstavní prvky v exteriérech a digitální prezentace v interiéru

Pinkasova synagoga v Praze - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Pinkasova synagoga v PrazeFoto: © Židovské muzeum v Praze

Ve starobylé Pinkasově synagoze v Praze je jeden z nejstarších evropských památníků obětem šoa. Na jejích stěnách jsou od 2. poloviny 50. let zapsána jména bezmála 80 tisíc židovských obětí holocaustu z českých zemí, které nikde nemají svůj hrob a měly zůstat zapomenuty. Stálou expozici od tohoto týdne doplňují také výstavní prvky v exteriérech a digitální prezentace v interiéru.

Tři roky připravovali pracovníci Židovského muzea v Praze rozšíření památníku obětem šoa z Českých zemí. Co konkrétně přibylo, vysvětluje kurátorka Jana Šplíchalová. 

„Doplnili jsme stávající stálou expozici o nové výstavní prostory venku a začlenili jsme do toho expozičního areálu i projekci fotografií obětí šoa. Součástí toho projektu architektonického návrhu byly i odpočinkové zóny, které se nacházejí na čtyřech místech toho nejbližšího okolí Pinkasovy synagogy.“ 

Hned na začátku prohlídky se zastavujeme na 1. nádvoří Pinkasovy synagogy u trojúhelníkového prostorového panelu. 

„Ta první stěna návštěvníkovi usnadňuje orientaci v tom areálu, který se nachází poblíž synagogy a seznamuje s historií Pinkasovy synagogy jako takové. Druhá stěna je věnována historii památníku obětem šoa z českých zemí, který vznikl z popudu Hany Volavkové, první poválečné ředitelky židovského muzea v letech 1955 až 1960.“ 

Jana Šplíchalová vypracovala expozici v Pinkasově uličce, která byla po řadu let zapomenutým prostorem. 

„My jsme sem nainstalovali sedm skleněných panelů, které mají rozměry zhruba 2x1,5 metru. Jsou věnovány deportacím židovského obyvatelstva z českých zemí. Cílem té výstavy bylo seznámit návštěvníky ve zkratce s tím, co čekalo české Židy v okamžiku, kdy dostali předvolání k nástupu do transportu.“ 

Jednotlivé panely jsou věnovány událostem, které chronologicky popisují cestu Židů od jejich deportace z místa bydliště až tam, kde zahynuly.  

„První panel uvádí celou tu výstavu se svým názvem Cesty bez návratu. Vidíme tam fotografii lidí, kteří jdou ověšeni svými zavazadly, jsou označeni čísly, je to na nádraží a vedle v popředí stojí vojáci SS a dohlížejí na ně.“ 

Druhý panel má název Shromaždiště. 

„Z protektorátu byly vypravovány vlaky s vězni z patnácti měst. V každém tom městě byli Židé soustředěni v nějaké veřejné budově a prošli administrativním kolečkem, kdy odevzdávaly zbytky svých potravinových lístků, klíče od bytu a to byl takový ten poslední akt, kterým se rozloučili s tím svým bývalým životem.“ 

Další panely se věnují deportačním cílům. Najdeme tam panely věnované prvním transportům, ghettu Terezín, Pobaltí, Bělorusku a Polsku. V interiéru synagogy je novinkou počítač s přístupem do databáze obětí. 

Jména obětí šoa na stěnách Pinkasovy synagogy - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Jména obětí šoa na stěnách Pinkasovy synagogyFoto: © Židovské muzeum v Praze

„Ta databáze Vám pomocí navigačního systému jednak podá informaci, kde a kdy ten člověk byl deportován, kde zahynul. A pak se při kliknutí dostanete na místo v půdorysu synagogy, kde je ten nápis provedený.“ 

Dodává kurátorka Jana Šplíchalová. 

Autor:  Jana Šustová

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas