Film Fannyina cesta pomůže dětem pochopit situaci Židů za holocaustu
Na letošním festivalu Febiofest se promítalo i několik filmů o holocaustu. Jeden z nich byl dokonce určen přímo dětem – vypráví příběh děvčátka, pod jejímž vedením utíkala skupinka židovských dětí napříč okupovanou Francií do bezpečí Švýcarska.
Film Fannyina cesta je natočen podle skutečného příběhu, kdy ve Francii v roce 1943 ukryli židovští rodiče dvanáctiletou Fanny a její mladší sestry do dětského domova v neutrálním pásmu. Když však i tam proniknou nacisté, musí se děti pokusit o útěk do Švýcarska. Na útěku nakonec zůstanou úplně samy pod vedením statečné Fanny. Castingem k filmu prošla tisícovka dětí z Francie a Belgie a režisérka Lola Doillonová vypráví, jak s malými herci pracovala.
„Nejdřív jsme natáčeli v Belgii v Bruselu a rozhodla jsem se, že těm nejmenším dětem historický kontext říkat nebudu. Dost mi to připomínalo situaci za války, kdy malé děti sice věděly, že probíhá něco jako válka, ale jinak je dospělí udržovali v nevědomosti, protože takhle malé děti nepotřebují vědět víc. Rozhodla jsem se, že to budu dělat při natáčení stejně. Nejmenším dětem jsem vždy vysvětlila jen to, na co si ten den budeme hrát. U starších dětí to byla jiná situace, ty potřebovaly o příběhu vědět víc, protože chtěly podávat výkon jako herci. Takže jsme šli v Bruselu do muzea Šoa, aby se o tom více dozvěděly.“
K příběhu Fanny se režisérka dostala v souvislosti s rodiči její nevlastní matky, kteří za holocaustu zahynuli.
„V době, kdy jsme přemýšleli, co budu dál točit, jsem jela do jižní Francie, kde jsem měla na domě umístit pamětní desku na počest mých židovských prarodičů, kteří byli za války v tomto domě zatčeni. Byla jsem tam se svým malým synem a říkala jsem si: ‚Jak já vlastně tomu pětiletému dítěti vysvětlím, proč tady jsme, proč tam dáváme tu desku a proč ti prarodiče zemřeli?‘ A napadlo mě, že by bylo dobré natočit film, který by se přesně těmito otázkami zabýval a na který by se mohly dívat celé rodiny a hlavně děti, které by ho mohly zároveň vnímat jako dobrodružný film. A potom mě producentka upozornila na příběh Fanny Ben Ami.“
Hrdinka filmu Fanny Ben-Ami dnes žije v Tel Avivu a svůj příběh zachytila v knize Mé dětství během války. Režisérka Lola Doillonová se za ní osobně vypravila, aby se dozvěděla další podrobnosti. A jak dodává, příběh je aktuální i dnes.
„Když jsem ten film dotočila, pustila jsem si televizi a tam jsem viděla úplně stejné výjevy, jak malé děti s ranečkem na zádech prchají ze Sýrie, což je současnost a ne sedmdesát let starý příběh. Takže je důležité tyto věci stále připomínat.“
Film Fannyina cesta se natáčel 9 týdnů.
