Gita Zbavitelová: Ve starém Izraeli byla mnohem vyšší gramotnost, než se dosud soudilo
Neobvyklá skupina odborníků Telavivské univerzity dospěla k názoru, že Bible je možná starší, než se předpokládalo. Tým archeologů, fyziků a matematiků prozkoumal šestnáct nápisů na keramických střepech starých 2600 let, které byly nalezeny v Aradu v Negevské poušti.
Pocházejí z doby Prvního, tedy Šalomounova chrámu. V Aradu se tehdy nacházela judská vojenská pevnost. Nápisy zhruba z roku 600 př. kř. l. obsahují vojenské rozkazy ve starohebrejštině, které se většinou týkají přesunů vojsk nebo zásobování.
Vědci vyvinuli speciální multispektrální zobrazovací nástroje a algoritmy, s jejichž pomocí analyzovali rukopis na střepech a rozlišili rozdíly. Tato metoda byla použita vůbec poprvé.
Většina badatelů se shoduje, že hlavní texty Tóry byly sepsány v 6. století př. kř. l., v době babylónského exilu Židů po zničení Prvního chrámu v Jeruzalémě i celého Judského království babylónským králem Nabukadnezarem v roce 586 př. kř. l. Podle některých vědců mohly dokonce vzniknout ještě později v perském období.
Analýza nápisů z Aradu ukázala, že autorů bylo nejméně šest. To naznačuje, že v Judském království byla mnohem vyšší gramotnost, než se soudilo, a gramotní byli nejen nejvyšší velitelé, ale i jejich podřízení. Tón i povaha nápisů podle vědců vylučuje, že je napsali profesionální písaři.
Gramotnost byla v Judském království zřejmě rozšířená mezi kněžími, v administrativě i u vojska. Podle toho, co je známo o Aradu a dalších judských vojenských pevnostech, lze odhadnout, že v poslední fázi období Prvního chrámu umělo v Judském království, které mělo asi 100 000 obyvatel, číst a psát přinejmenším několik set lidí a nebyli to jen příslušníci elity, uvedl profesor archeologie Israel Finkelstein.
První knihy Tóry tak mohly vzniknout ještě před babylónským exilem. Vědci našli nepřímé důkazy, že v Judsku existovala vzdělávací infrastruktura, která sestavení biblických textů umožňovala.
Finkelstein je už dlouho přesvědčen, že Kniha Jozue a Druhá kniha Královská byly sepsány už koncem 7. století př. kř. l. v Jeruzalémě, tedy ještě před babylónským obléháním. Nejnovější poznatky jeho teorii podporují.
Po rozpadu království však následovala dlouhá mezera v produkci hebrejských nápisů. Začaly se znovu objevovat až ve druhém století př. kř. l., což bylo další období rozšířené gramotnosti. Podle Finkelsteina to snižuje pravděpodobnost, že biblické texty vznikly v době mezi zničením Prvního chrámu a rokem 200 př. kř. l.
Existují ještě izraelské „kibucy“? A která osobnost rudolfínské Prahy má na náhrobku reliéf husy? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
