6. března  2016 v 19:45  rubrika: Zprávy

Gita Zbavitelová: Významné nálezy z biblické doby objevili archeologové v Izraeli

Otisk pečeti se jménem biblického krále Chizkijáše, objevený v místě zvaném Ofel na úpatí jižní stěny Chrámové hory v Jeruzalémě - Foto: Eilat Mazar, Ouria Tadmor,  The Hebrew University of Jerusalem

Otisk pečeti se jménem biblického krále Chizkijáše, objevený v místě zvaném Ofel na úpatí jižní stěny Chrámové hory v JeruzaléměFoto: Eilat Mazar, Ouria Tadmor, The Hebrew University of Jerusalem

Každý s nás asi někdy v životě snil o tom, že najde poklad. A skoro každý z nás zároveň ví, že se to jen těžko podaří. V Izraeli ale mají archeologové štěstí. Svatá země je totiž pokladů plná, přinejmenším těch archeologických.

Biblická archeologie v Izraeli zaznamenala v poslední době několik významných nálezů, které potvrzují či upřesňují události z hebrejské Bible, Tanachu.  

Jedním je otisk pečeti se jménem biblického krále Chizkijáše, který vládl Judskému království v osmém století před křesťanským letopočtem. Objeven byl v místě zvaném Ofel na úpatí jižní stěny Chrámové hory v Jeruzalémě, kde se už našlo mnoho archeologických pokladů z nejstarších dob.  

Na pečeti je čitelný nápis „Chizkijáš, syn Achazův, král judský,“ který podle archeoložky Ejlat Mazarové potvrzuje, co víme o Chizkijášovi z Bible. Otisk pečeti se nacházel na papyrovém svitku, jak ukázala nalezená vlákna, a podle Mazarové je tak pravděpodobné, že ji tam vtiskl sám král.  

Chizkijáš vládl v letech 715–686 před kř. l. a zažil invazi Asyřanů a obléhání Jeruzaléma jejich králem Sinacheribem. Dal tehdy vykopat tunel, který do města přiváděl vodu od pramene Gichon. Dodnes jím mohou procházet turisté v rámci prohlídky Davidova města. O Chizkijášovi se zmiňuje i Sinacheribova kronika.  

Kromě naleziště na Ofelu je druhým nejvýznamnějším zdrojem starověkých artefaktů obří hromada stavebního odpadu z Chrámové hory. Muslimové mají na hoře dvě mešity, Skalní dóm a mešitu Al-Aqsá, a podle dohody s Izraelem horu spravuje Jordánsko.  

Palestinci tvrdí, že na ní nikdy nestál První ani Druhý židovský chrám, a aby nikdo nenašel důkaz o jejich existenci, nepovolují izraelským archeologům přístup k tamějšímu historickému bohatství.  

Při nezákonném rozšiřování podzemních modlitebních prostor pod mešitou Al-Aqsá v roce 1999 vyvezl Úřad pro správu islámských záležitostí stovky tun zeminy a kamení na jeruzalémské odpadní skládky. Když to archeologové zjistili, svezli všechno do údolí Curim na úpatí Olivové hory, kde materiál dodnes třídí s pomocí dobrovolníků.  

Jeden desetiletý ruský chlapec tam nedávno našel pečeť z doby dobývání Jeruzaléma králem Davidem v desátém století před kř. l. Podle archeologů má nevyčíslitelnou hodnotu, protože je vůbec první svého druhu, která byla v Jeruzalémě nalezena.  

Od roku 2004, kdy byl projekt v údolí Curim zahájen, se prosívání stavebního materiálu zúčastnilo na 170 000 dobrovolníků z celého světa. Našli stovky vzácných artefaktů, včetně fragmentů keramiky z Davidovy doby nebo stejně starého hrotu bronzového šípu, ale i dalších cenných starověkých předmětů.  

Jelikož Chrámová hora nikdy neprošla systematickým archeologickým průzkumem, poskytují tyto nálezy nenahraditelné informace o dějinách Židů. Roztříděna je jen polovina tohoto materiálu, který se Palestinci pokusili zničit, a na analýzu a zpracování čeká půl milionu artefaktů.  

Co pomohlo Helze Hoškové-Weissové přežít dvě totality? A kdy došlo k největší hromadné vraždě českých občanů? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.  

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas