Gülenovo hnutí Hizmet představuje moderní tvář islámu

20. srpen 2016

Měsíc po pokusu o vojenský převrat v Turecku, je Fethulláh Gülen v médiích stále prezentován jako strůjce puče, přestože důkazy o jeho osobní angažovanosti stále chybí. Jako představitel reformní podoby islámu, která je v souladu s moderní dobou, je pro mnoho Turků výraznou náboženskou autoritou.

Fethulláh Gülen je náboženský myslitel a někdejší islámský duchovní, který inicioval mezi tureckými muslimy pozoruhodné hnutí, jež má několik milionů členů. Jeho vyznavači vycházejí z odkazu středověké islámské zbožnosti a zároveň se pokoušejí smířit islám s hodnotami západní moderní společnosti, jako jsou všeobecná lidská práva, liberální demokracie, tržní ekonomika nebo vědecká racionalita.

„Gülenovo hnutí několik desetiletí úspěšně působilo mezi mladými muslimy, kterým nabízelo orientaci v nepřehledném světě současnosti – tedy jak zkombinovat určitou osobní zbožnost s plnou integrací v té tržní společnosti moderní doby. Takže nemuseli ani odhodit víru předků, ani se stát pouze jakž takž ekonomicky přežívajícími lidmi na okraji společnosti, ale povedlo se skutečně, že významná část střední třídy, tedy lidí, kteří se zabývají podnikatelskou činností, lidí, kteří jsou vlivní ve sdělovacích prostředcích, přijala toto transformované dědictví středověké islámské spirituality jako určitý etický, morální a také duchovní náboj, který jim umožňuje být platnými a úspěšnými členy společnosti.“

Říká religionista Pavel Hošek. Gülenovo hnutí představuje jednu z nejvýznamnějších podob reformovaného islámu s důrazem na občanskou angažovanost ve společnosti. Jeho stoupenci zakládají školy, charitativní zařízení, podporují vzdělávání, pokoušejí se najít moderní tvář islámu.

„Dá se říct, že to jsou takové vlaštovky slibné budoucnosti pro ty optimisty, kteří právě v této progresivní pokrokové liberální a demokratické reformě islámu vidí blýskání se na lepší časy. Na druhé straně to samozřejmě naráží na odpor konzervativců a tradicionalistů, kteří v podobných hnutí vidí spíš ohrožení té pravé původní staré podoby islámu.“

V současném Turecku má Gülenovo hnutí velký vliv a pro prezidenta Erdogana přinejmenším společenskou a možná i politickou konkurencí. Podobné snahy, jak zodpovědně uspořádat vztahy mezi islámem jako náboženstvím a veřejným prostorem, politikou a právem najdeme třeba v Indonésii nebo v Bosně. Stoupence Gülenova hnutí najdeme i v Česku pod hlavičkou občanského sdružení Mozaiky. Jsou to turečtí muslimové, kteří u nás podnikají a rozvíjejí charitativní, humanitární a také osvětové činnosti.

„Pořádají akce, které se týkají sbližování lidí pocházejících z různých kulturních tradic, protože mezináboženský dialog a snaha nějakým způsobem vytvořit spojenectví všech lidí dobré vůle napříč náboženskými tradicemi je pro Gülena důležitá. Stejně tak se pokoušejí pořádat veřejné panelové diskuse na ta ožehavá témata, která hýbou současným světem jako je nábožensky motivovaný terorismus či postavení ženy v nábožensky tradiční společnosti .“

V této souvislosti se nabízí otázka, zda je islám vůbec schopen nějakého mezináboženského a mezikulturního dialogu.

„Takto postavená otázka vede k odpovědi ano i ne. Islám je na křižovatce, na ohromném rozcestí, je to dějinný okamžik, který my všichni nemuslimové bychom si měli uvědomit – jednoznačná odpověď na otázku, zda je islám potencionálně reformovatelný a schopný mírové rozumné koexistence s ostatními náboženstvími světa – ta odpověď teprve vzniká. Radikální fundamentalisté a fanatičtí džihádisté odpovídají jednoznačně ne. Reformátoři jako je Fetuláh Gülen se pokoušejí vším, co dělají, odpovědět ano. Šest miliard muslimů žijících v současném světě je někde mezi a vlastně o jejich srdce a mysli vedeme boj.“

Uzavírá religionista Pavel Hošek.

Spustit audio