11. října  2009 v 19:15  rubrika: Zprávy

Herzlova kniha Židovský stát

Theodor Herzl: Židovský stát

Theodor Herzl: Židovský stát

Vzniku Státu Izrael v roce 1948 předcházelo mnoho desetiletí snah o vybudování židovské domoviny - útočiště pro Židy z celého světa. Výjimečné místo mezi těmi, kdo o takový cíl usilovali, náleží Theodoru Herzlovi, autorovi knihy Židovský stát. A právě ta nyní vyšla v českém překladu. Poznámku k ní napsala Marie Kratochvílová.

Devatenácté století bylo stoletím emancipace evropských národů, dobou národních obrození. Ta s sebou zákonitě nesla potřebu vyřešit i otázku po smyslu a směřování těch či oněch národních dějin. A právě v tomto kontextu musíme vidět i knihu vídeňského novináře a rodáka z uherské Pešti Theodora Herzla Židovský stát. Vyšla roku 1896 a stala se ideovým základem sionistického hnutí. 

Východiskem celé práce se Herzlovi stal rostoucí antisemitisus v nacionalizujících se státech, jak si to osobně zažil v podobě pařížské Dreyfusovy aféry. Antisemitismus však Herzlovi nebyl záminkou k obviňování nežidovského světa, ale apelem do vlastních řad. Herzl jako asimilovaný Žid bez vyznání nevnímal židovskou otázku jako problém náboženský či rasový, ale ryze národní. Jen existence židovského státu mu byla zárukou skutečné asimilace Židů mezi moderní národy - nikoli ve smyslu splynutí s ostatním obyvatelstvem, ale postavení se jim na roveň díky novému místu, který skutečný stát zaručuje. Vize založení vlastního státu je v Herzlově knize nesena jeho absolutní důvěrou v moderní dobu a pokrok. Skutečnost, že je možné vše předem racionálně promyslet, je mu zárukou úspěchu - kultivací země počínaje a podobou státní vlajky konče. 

Herzlův programový antitradicionalismus, který i na základě vlastní zkušenosti významně chápal jako boj s pověrou a bídou východních Židů, se zračil i ve výběru místa nového státu. Nijak totiž nelpěl na "tradiční" biblické Palestině, ale spekuloval například o Argentině. 

Úspěch Herzlova projektu byl obrovský, vlna sionistického nadšení zachvátila většinu západního židovstva, ale nikoli tradiční komunity na východě Evropy, které v něm naopak viděly zkázu náboženské identity. Herzlův optimismus a důvěra v racionalitu se nicméně nenaplnily minimálně ve dvou ohledech. Pokus o vyhlazení Židů během druhé světové války odhalil iracionální podhoubí evropské civilizace. Proti ní neobstála žádná sebezářnější vize moderního židovství. A nenaplnila se ani vize, že Židé budou ve své nové domovině vítáni původním obyvatelstvem jako poslové pokroku. 

Herzlův Židovský stát, který nyní česky vyšel v překladu Ondřeje Buddeuse, nicméně zůstává dílem, s nímž stojí za to se seznámit. Není sporu o tom, že je to kniha, která utvářela dějiny. 

Autor:  Marie Kratochvílová
Pořad: Šalom alejchem (lichý týden)  |  Stanice: Regina DAB Praha
Čas vysílání: sudá neděle 20:04  |  Délka pořadu: 30 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas