Hvězda Davidova pod tíhou hvězdy rudé. Vztahy Československa a Státu Izrael za komunismu dokumentuje zajímavá výstava
Ještě dnes ví každý Izraelec o pomoci, kterou jeho zemi na samotném počátku její existence poskytlo Československo. Od počátku 50. let ale naše vzájemné vztahy poklesly na bod mrazu. Vývoji společných vztahů se věnuje zajímavá výstava Hvězda pod tíhou hvězdy.
Složité období. Těmito slovy lze poněkud eufemisticky označit 50. léta 20. století v tehdejším Československu. Totéž platí i pro vývoj vztahů mezi Státem Izrael a tehdejší komunistickou republikou Čechoslováků mezi lety 1948 až 1989.
Výstava s názvem Hvězda pod tíhou hvězdy, která dokumentuje toto složité období, je k vidění v pražském Muzeu Policie České republiky. Jejími autory jsou pracovníci Útvaru pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Služby kriminální policie a vyšetřování.
Kurátorka Eva Michálková o výstavě říká:
„Tato výstava představuje jakýsi sebekritický národní pohled na vývoj vzájemných vztahů v minulosti. A to od momentů pozitivních, které představuje například pomoc Haganě, až po smutné okamžiky procesů 50. let a tuhé normalizace let 70., kdy to byly právě bezpečnostní složky, které se propůjčily ke špiclování našich židovských spoluobčanů.“
Výstava mapuje proces uznání židovského státu Československem v roce 1948 i výcvik izraelských dobrovolníků z organizace Hagana.
Kurátor Michael Nosek vyzdvihuje důležitou roli Československa při samotném vzniku Státu Izrael.
„Důležitým aspektem výstavy je uvědomit si tu významnou pomoc tehdejšího Československa vzniku Státu Izrael, a i to, že tu největší podporu vzniku dala malá Československá republika ze dvou směrů: z politického i hospodářské pomoci, co se týče zbraní.“
Předmětem pozornosti kurátorů jsou i změny ve vzájemných vztazích v 50. letech, jejichž odrazem jsou nechvalně známé politické procesy.
„Na výstavě je možné vidět i některé materiály, které nebyly doposud publikovány a vystavovány, například Stalinův dopis Gottwaldovi ohledně procesu v 50. letech, který je zajímavý tím, že Stalinovo stanovisko nebylo nijak vyhraněné vůči odsouzeným, ba právě naopak. Pak důležité materiály, kde jsou přesně vidět počty zbraní, nábojů a všech vojenských záležitostí.“
Pozdější období 60. a 70. let reprezentuje výstava archivními materiály tzv. akce Pavouk. Ta měla zmapovat aktivity osob židovského původu na území tehdejšího Československa. Jejím cílem bylo sledování až dvaceti tisíc československých občanů orgány Státní bezpečnosti mezi roky 1971 až 1988.
Příběh vztahu Československa a Izraele završuje na výstavě rok 1990, kdy mezi sebou obě země obnovily diplomatické vztahy a tehdejší prezident Václav Havel navštívil Izrael.
Expozici můžete shlédnout do 31. prosince tohoto roku v Muzeu Policie České republiky v Praze.
