Jak nevšední a pohnutá byla cesta "Osvětimského alba"

Album nalezla v pracovním táboře Mittelbau Dora bývalá vězenkyně z Osvětimi-Birkenau, tehdy devatenáctiletá Lili Jacob. Do tohoto tábora, nechvalně proslulého výrobou raket V2, přišla v březnu 1945. Sice již nakažená tyfem, ale tábor za měsíc osvobodila americká armáda, takže Lili Jacob na rozdíl od 20 000 vězňů, kteří v táboře zahynuli, přežila. Album s fotografiemi z osvětimské selekce objevila v nočním stolku baráku, v němž dříve žili příslušníci SS.

Lili Jacob se i s albem vrátila do svého rodného města Bilky na Podkarpatské Rusi, kde zjistila, že nikdo z její rodiny válku nepřežil. Šťastnější minulost jí připomněl jen rodinný přítel Max Zelmanovič, který se vrátil z otrockých prací u maďarské armády. Spolu se přestěhovali za Maxovým bratrem Ignácem, někdejším vojákem Svobodovy armády, do vesnice Libouchec u Děčína, a brzy se vzali.

V roce 1947 nechala Lili Jacob album ofotografovat v Židovském muzeu v Praze. Za finanční obnos, který tak získala, mohla i s manželem a roční dcerou Ester odcestovat do Spojených států. Originál „Osvětimského alba“ si vzala s sebou, takže jeho pražská kopie se na více než 30 let stala jedinou známou a dále kopírovanou verzí.

Poprvé byly fotografie z „Osvětimského alba“ publikovány v roce 1949 v knize „Tragédia slovenských Židov“ a o sedm let později ve čtvrtém vydání knihy „Továrna na smrt“ bývalých osvětimských vězňů Oty Krause a Ericha Kulky. Ti poté, co album objevili ve fotoarchivu Židovského muzea, všemožně usilovali o to, aby se otřesné svědectví o nacistickém „konečném řešení židovské otázky“ dostalo ve všeobecnou známost.

Na jaře 1964 tak například Erich Kulka prezentoval snímky z alba během procesů s osvětimskými dozorci ve Frankfurtu. Sem později přijela z Ameriky svědčit i Lili Jacob s originály snímků. Z jejího výslechu je zřejmé, že soudci považovali fotografie ze selekce na rampě v Osvětimi-Birkenau za rozhodný důkaz proti někdejším příslušníkům SS. Minimálně v případě souzeného Stefana Baretzkého, který byl na jedné fotografii zachycen, to napomohlo k jeho odsouzení na doživotí.

„Osvětimské album“, s nímž se je nyní možno seznámit v Domě fotografie, má ovšem i své pražské pokračování. Ve svazcích Státní bezpečnosti se zachovala řada informací o těch, kdo s jeho fotografiemi přišli do styku. Dočteme se zde o Lili Jakob, Erichu Kulkovi a Otovi Krausovi, ale také například o aktivitách manželů Klarsfeldových z Francie, známých „lovcích nacistů“. Těm se na základě informací získaných v Praze podařilo roku 1980 vypátrat Lili Jacob v Miami a přesvědčit ji, aby album věnovala do památníku Yad Vashem v Izraeli.

Není na světě mnoho fotografických svědectví, která by provázely tak dramatické osudy jako právě „Osvětimské album“.