17. května  2015 v 20:05  rubrika: Zprávy

Jak se zhotovuje svitek Tóry

Svitek Tóry - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Svitek TóryFoto: © Židovské muzeum v Praze

Příští sobotu večer 23. května začíná dvoudenní židovský svátek Šavuot na paměť darování Boží Tóry lidu Izraele na hoře Sinaj. V našem pořadu jsme již hebrejské slovo Tóra mnohokrát zmínili. Zpravidla se překládá jako Ukazatel. Boží Učení. Zákon. Za takové vodítko, základ židovských náboženských zvyklostí, Židé považují biblických Pět knih Mojžíšových. V užším slova smyslu je však Tóra označením svitku, z něhož se v synagoze předčítá posvátný text. Zhotovit takový svitek není nijak jednoduché.

Svitek obsahující Pět knih Mojžíšových se hebrejsky nazývá „Sefer Tora“ neboli „Kniha Tóry“. I když sama o sobě není předmětem uctívání, v židovském životě požívá nesmírné vážnosti.  

Svitek Tóry, Morava (?), 19. století - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Svitek Tóry, Morava (?), 19. stoletíFoto: © Židovské muzeum v Praze

Pravidla pro zhotovení svitku jsou už po staletí do nejmenších podrobností stanovena předpisy Talmudu. Ten především určuje, že text musí být napsán na pergamenu z kůže rituálně čistého zvířete, a to na straně, kterou původně pokrývala srst. Píše se do sloupců na jednotlivé celistvé a čisté pergamenové listy, které se po dokončení textu sešívají nitěmi ze šlach stejného zvířete. Text tak v návaznosti popsaných listů tvoří souvislý pás. Ten se navíjí na dřevěnou tyč a přetáčením zleva doprava na druhou tyč se objevují jednotlivé sloupce.  

Podle Talmudu nesmí být na listu pergamenu méně než tři sloupce textu a více než osm. Na každém řádku má být jen tolik písmen, aby, jak praví předpis, je i žák jasně rozlišil. I když bychom se v různých synagogách setkali se svitky velkými nebo malými, ustálená velikost Tóry činí 17 palců, tedy přibližně 45 centimetrů. Je tomu tak proto, že hebrejské slovo „tov“ neboli „dobré“ odpovídá po převodu písmen na číselnou hodnotu právě sedmnácti. Podobně je praxí ustálen i počet řádek ve sloupcích a jejich počet. Přibližně od 19. století tak má každý sloupec zpravidla 42 řádek a sloupců bývá 248. Toto číslo se totiž kryje s počtem kladných příkazů, jejichž dodržování Talmud od židovských věřících vyžaduje.  

Oblečená Tóra na výstavě Druhý život českých svitků Tóry - Foto: Jana Šustová

Oblečená Tóra na výstavě Druhý život českých svitků TóryFoto: Jana Šustová

Písmem Tóry je zvláštní hranaté, jinak nepoužívané hebrejské souhláskové písmo, jehož některá písmena navíc zdobí zvláštní korunky zvané hebrejsky „tagin“. Mnozí Židé však tyto ozdoby nepovažují jen za půvabné ornamenty; židovská mystika zvaná kabala jim přisuzuje ještě další, obyčejným smrtelníkům nevyjevené tajemství.  

Text svitku Tóry je napsán speciálním černým inkoustem a na pergamen ho píše vyškolený písař. Tato výsada není dána každému. Od písaře se především vyžaduje, aby byl velice zbožný. Musí dodržovat všechny zásady judaismu a při práci si má být vědom, že psaní svitku není jen záležitostí řemeslné zručnosti. Písař opisuje text podle předlohy, a i kdyby ho celý znal nazpaměť, musí každé slovo před napsáním hlasitě vyslovit. Pokud se písař dopustí chyby, může nesprávné písmeno vyškrábat a po úpravě pergamenu znovu napsat správně. Jenom ve slovech označujících Boží jméno se opravovat nesmí. V takovém případě nezbývá než přepsat celý list pergamenu.  

Tóra obsahuje tisíce písmen, a proto není divu, že práce na ní trvá měsíce i déle. Hotový svitek se zdobí pláštíkem, okrasným štítem a korunkami na tyčích, a mimo čtení při bohoslužbě je uložen ve schráně na východní straně synagogy kryté ozdobnou oponou. Jak Tóra vypadá a jak se zdobí, s tím je možné se seznámit v Židovském muzeu v Praze. 

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas