Jak se žije rabínovi v Brně

29. květen 2016

O rabínech je skoro tolik anekdot jako o Kohnovi s Roubíčkem. To ale neznamená, že by v židovském světě nepožívali velké vážnosti. Právě naopak. Dobrý rabín, neboli učitel, je totiž základem pro každou židovskou obec. I tu brněnskou. Tam nedávno přišel Štěpán Menaše Kliment.

„Já jsem na rabína vystudoval, ale neplánoval jsem v průběhu těch studií, že bych byl rabínem, nebo dokonce aktivním rabínem. To vyplynulo až ze samotného závěru studií, kdy jsem se rozhodl, že udělám ty rabínské zkoušky – bylo to mé rozhodnutí vnitřní. Dříve jsem nepočítal s tím, že bych něco dělal pro nějakou obec.“

S vlekoucí se nemocí předchozího brněnského rabína začal brněnské židovské obci vypomáhat. Pomoci židovské komunitě, která mu pomohla dříve v mnoha oblastech včetně studia, pocítil jako svou povinnost.

„My jsme si Brno velice oblíbili, a líbí se nám na něm určité klidnější tempo života při zachování toho, že je to krásné město s kulturním životem, ale klidnější než třeba Praha. A řekl bych, že lidé jsou tady bezprostřednější, přátelštější, a nedrží si takový odstup od těla jako v mnoha jiných velkých městech.“

Bohoslužby zajišťuje dvakrát do měsíce, ve zbylé dny jej zastupuje kantor brněnské židovské obce. Na obci oceňuje zejména její jednotnost:

„Především je to obec, která nemá nějaké strašlivé rozpory, což v organizacích často bývá, že se třeba rozdělí na několik skupin, což se, myslím, v Brně podařilo udržet přes všechny možné neshody, že obec zůstala přátelská a celkem jednotná.“

Vypráví rabín s tím, že jednota není samozřejmostí u žádného lidského společenství, natožpak u Židů, o kterých v této věci koluje spousta anekdot.

„Je na to mnoho vtipů a pořekadel, že dva Židé, tři názory, nebo že si Žid musí postavit dvě synagogy – jednu, do které chodí, a druhou, do které nechodí…“ usmívá se Kliment.

V rámci své služby obci by chtěl co nejvíce poznat zdejší asi tři stovky členů a pomoci jim být skutečně plnohodnotnou židovskou obcí se vším, co k tomu patří.

„Sehnali jsme nový svitek Tóry, který jsme si nechali sepsat v Izraeli, a udělali jsme slavnost vnášení do synagogy, která v Brně nebyla minimálně od dob druhé světové války, a byla to významná sláva pro mnoho a mnoho lidí z obce,“ uzavírá současný brněnský rabín.

Jak pomáhá dětem z brněnského Bronxu hudba? A jak se dostali židovští uprchlíci až do Šanghaje? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.

autor: Martina Pelcová
Spustit audio