Jak se žije Židům v Británii
Znáte tu, jak Kohn a Roubíček po dvacetiletém životě v Británii konečně dostanou občanství, ale Roubíček nevypadá zrovna vesele? „Po ztrátě kolonií nemůže být žádný Angličan opravdu šťasten,“ vysvětlí udivenému Kohnovi…
Britští Židé teď řeší jiné otázky, například tu, co jim přinese očekávaný brexit a zda budou na ostrovech i nadále v bezpečí.
Nikdo nepochybuje o tom, že největší téma současné Velké Británie je brexit. Ten rozdělil celou zemi. Silným tématem je i pro tamní židovskou komunitu, jak vysvětluje odbornice na Blízký východ a také doktorandka na London School of Economics Irena Kalhousová:
„Sama jsem měla možnost poznat lidi, kteří jsou velmi konzervativní a kteří se začali trochu Evropské unie bát s ohledem na uprchlíky a situaci na kontinentu, co se týče antisemitismu a útoků na židovské objekty. Možná si mysleli, že když budou volit pro brexit, tak tomuto zabrání.“
To je ale podle Kalhousové jen jedna skupina britských Židů, a zřejmě ta menší. Mnohem více je podle Kalhousové těch, kteří hlasovali proti brexitu. Ti chtějí, aby Anglie zůstala otevřená.
„Myslím, že více Židů litovalo výsledku a velká většina z nich si uvědomila, že brexit opravdu není úplně dobrá zpráva pro jakékoli menšiny v Anglii. Výsledek referenda dal zelenou těm, kteří volají po tom, aby z Anglie odešli cizinci, a jsou velmi protimuslimští. V takové atmosféře je jen otázka času, než dojde i na Židy, a spousta z nich si to uvědomila.“
To ale není jediné téma, které dnes britští Židé řeší, vysvětluje Kalhousová:
„Mnohem větší hrozbu pro židovskou komunitu v Británii představuje islámský terorismus, útoky na školy, synagogy. Proti tomu je Velká Británie velmi ostražitá, židovské objekty se snaží zabezpečit.“
Velkým tématem jsou i protižidovské postoje některých členů britské labouristické strany: „Současný předseda Jeremy Corbyn sice na jednu stranu tvrdí, že antisemitismus zásadně odsuzuje, ale na druhou stranu víme, že má velmi ambivalentní vztah k Izraeli. Ve Velké Británii se velmi slévá to, co je antisemitismus, a to, co je legitimní a nelegitimní antisemitská kritika Izraele. Židé jsou mnohem citlivější, zatímco Jeremy Corbyn a Labour Party mají laťku velmi vysoko, takže se vždy bude tvrdit, že je to legitimní kritika režimu.“
Protižidovské, resp. protiizraelské nálady lze vnímat i na britských univerzitách. Tam nachází silnou podporu hnutí Boycott, Divestment and Sanctions (BDS), tedy propalestinské hnutí, které požaduje bojkot, stažení investic a zavedení sankcí vůči Izraeli.
„Organizujete debatu, kam si chcete pozvat izraelského hosta. Výsledkem je, že před akcí je skupina studentů, kteří budou pokřikovat v lepším případě, v tom horším může dojít i k fyzickým útokům,“ říká Kalhousová.
BDS je velmi dobře zorganizováno a je součástí mnohem větší agendy, která ve Velké Británii velmi rezonuje.
„A to je postkolonialismus, postmodernismus, je to velký důraz na lidská práva, ženská práva, práva sexuálních menšin. Oni se tváří, že jsou neuvěřitelně liberální, jde jim o práva menšin, ale Židé jaksi součástí této menšiny nejsou, protože jsou bílí a velmi často patří k té vyšší střední vrstvě. Je pro židovské studenty velmi obtížné svůj zájem prosadit tváří v tvář této skupině, a argumentovat tím, že je to svým způsobem diskriminace a rasismus,“ dodává Irena Kalhousová.
Británie i přesto zůstává otevřenou společností s druhou největší židovskou komunitou v Evropě.
Co se chystá v moravském Holešově? A co si psali rabíni ve středověku? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
