Jak vypadá restituce církevního majetku v Chorvatsku

29. leden 2012

V Chorvatsku je katolická víra nejen vyznáním, ale i nedílnou součástí národní identity. Hlásí se k ní prakticky všichni etničtí Chorvati. Zbytek jsou pravoslavní Srbové nebo muslimové, pozůstatky obyvatelstva z dob bývalé Jugoslávie. Katolická církev má v zemi mnohem větší vliv než v Česku. I proto je tam restituce majetku, který jí byl konfiskován v době komunismu, provázen méně intenzívní debatou než u nás. Má i určité odlišnosti.

V Chorvatsku se 90 procent věřících hlásí ke katolické církvi. Ta je nejbohatší institucí v zemi. Jakousi obdobou našeho chrámu svatého Víta je v Záhřebu tamní katedrála. Ta byla vždy církevním majetkem. Restituce dalšího, zabaveného během komunistické Jugoslávie, probíhá v Chorvatsku už několik let. Šéfredaktor katolického týdeníku Hlas koncilu Ivan Miklenić o tom říká:

„V Chorvatsku je již přijat zákon o restitucích církevního majetku. Řešíme to tak, že co se dá vrátit, nám hned vrátí. Co se vrátit nedá, za to dostaneme odškodnění. Nepožadujeme navrácení bytů, které patřily církvi a nyní tam po léta žijí nájemníci. Nesnažíme se věci uspěchat. Výjimkou jsou případy objektů, které bezprostředně nutně potřebujeme k bohoslužbám a dalším náboženským aktivitám.“

Pravdou je, že v komunistické Jugoslávii nikdy nedošlo k úplnému zabavení církevního majetku. Církev si mohla ponechat pozemky o výměře do 15 ti hektarů. Ivan Miklenič pokračuje.

„Nechceme, aby docházelo ke zbytečnému napětí. Příklad: V Záhřebu je divadlo, které stojí na pozemku Františkánského řádu. A ten přistoupil na to, že pokud divadlo nebude moci působit jinde, může zůstat tam, kde je.“

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio