2. října  2011 v 22:05  rubrika: Zprávy

Jak vypadají Františkánské misie v Ostravě

Misionáři v ulicích Ostravy - Foto: Lenka Fojtíková

Misionáři v ulicích OstravyFoto: Lenka Fojtíková

Na ulici potkáte prakticky kohokoliv. Od běžných kolemjdoucích, přes vlezlé obchodníky až po dobrovolníky, kteří chtějí, abyste přispěli na dobrou věc. V Ostravě ale můžete celý tento týden narazit také na katolické misionáře. Konají se tam totiž Františkánské misie, jejichž součástí je mimo jiné i celodenní práce v terénu. Co obnáší, zjistíme už za okamžik. Naši misijní exkurzi začínáme u infostánku františkánského mnicha, bratra Bonaventury.

Je to tady celkem nezvyklé, takový stánek u kostela. Kolem něho pobíhá asi 5 lidí, jak tak počítám. Můžete mi říct, co přesně tady děláte? 

„Účelem těchto Františkánských misií je oslovit co nejvíce lidí venku, protože církev je tak víceméně uzavřená do kostelů, má svoje vyšlapané cestičky. Ale přece jenom máme pocit, že je spousta lidí, kteří se vůbec s vírou, s hlásáním evangelia naprosto míjejí.“ 

Misionáři budili zvědavé pohledy i v dopravních prostředcích - Foto: Lenka Fojtíková

Misionáři budili zvědavé pohledy i v dopravních prostředcíchFoto: Lenka Fojtíková

Když oslovujete lidi, tady kolemjdoucí, setkáváte se i s negativními reakcemi jako: „nechoďte za mnou, já vás nepotřebuju,“ nebo si myslí, že tady děláte nějakou agitaci? 

„Mám dojem, že většinou. Jenom se nadechnu, řeknu dobrý den, nebo ani nedořeknu a už vidím takový tvrdý pohled, ruka, která dává na znamení, že ne a že nemám čas.“ 

A s takovou reakcí se v Ostravě setkává většina františkánských misionářů. Ti, co jdou přímo do ulic, to mají ale podstatně náročnější. Své o tom ví dvě dobrovolnice – Elen a Markéta. 

Jak je těžké tady, v takovém uspěchaném prostředí, oslovovat kolemjdoucí? 

„Snažím se chodit tam, kde se potkává nejvíce lidí. Oslovuji je jenom tak, jestli mají čas, jestli mají zájem přijít na nějaký program třeba do kavárny nebo na modlitbu do kostela. I vlastně na ty večerní programy zveme a kdo má čas, zastaví se, tak se zeptám, jestli se nechtějí svěřit s nějakými těžkostmi. Pokud mají o něco zájem, tak napíšeme přímluvu a dáme ji do krabičky.“ 

„Tak různě, někdo odmítne, někdo se zastaví, vyslechne. Už z pohledu očí vidíte, že to jde skrz ně, ale někdy jsou setkání moc pěkná.“ 

Můžeme mi přímo říct, jakým způsobem ty lidi oslovujete, co jim třeba říkáte? 

„To je různé, ale nejčastěji je to tak, že máme v ruce letáky, kterými zveme na program, takže třeba řeknu: ‘Dobrý den, můžu vás na chvilku zastavit, my jsme z františkánské misie a zveme tento týden na program, který tady nabízíme‘.“ 

Říká mi dobrovolnice Markéta, která si kvůli misiím vzala dokonce týden dovolenou. A skutečně, někteří se zastavují a zvědavě poslouchají, jiní nás jakoby nevidí. Podobné to je i v Ostravě-Zábřehu, kde kromě infostánku a pouličních misionářů mají i kavárnu v suterénu kostela. 

Právě vstupuji do prostor Františkovy kafírny a přímo u obslužného pultu potkávám sestru Maxmiliánu. Co se týče návštěvnosti této kavárny, tak kolik lidí si tady přijde popovídat a kolik lidí sem přijde jenom si vypít kávu? 

„Ta zkušenost je, že my jim tady nabídneme, co by si dali k pití nebo k jídlu, a pak jim nabídneme, jestli by si chtěli popovídat a tak v devadesáti procentech opravdu mají zájem o rozhovor.“ 

Proč jste dnes přišla do Františkovy kafírny? 

„Přišli jsme sem s manželem přinést buchtu, popovídat si a na přímluvnou modlitbu taky.“ 

„My jsme o tom slyšeli a chtěli jsme vidět, jak to tu funguje.“ 

A vítáte existenci takové kavárny? 

„Jo, je to výborné. Mělo by být víc takových možností.“ 

 

Jak vypadají Františkánské misie v Ostravě

Vložit na svůj web

Pořad: Doteky víry  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota–neděle 22:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas