28. září  2014 v 22:05  rubrika: Zprávy

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě slaví 85. narozeniny

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě - Foto: Kristýna Maková

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hraděFoto: Kristýna Maková

Stavba Svatovítské katedrály trvala téměř šest století. A od jejího dokončení ještě neuplynulo ani sto let. Dnes slaví významné výročí.

Letošní rok je pro Svatovítskou katedrálu rokem kulatých výročí. Připomíná se nejen 670. výročí položení základního kamene Janem Lucemburským, který zahájil stavbu gotické katedrály již v roce 1344 v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství, ale také teprve 85. výročí dokončení chrámu, jehož znovuotevření připadlo na 28. září 1929 a proběhlo za osobní účasti prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a arcibiskupa Františka Kordače.  

Vitráže nad presbytářem katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha - Foto: Jana Šustová

Vitráže nad presbytářem katedrály sv. Víta, Václava a VojtěchaFoto: Jana Šustová

Práce na dokončení katedrály byly ovšem náročné. Více již doplní František Kadlec, ředitel Odboru cestovního ruchu Správy Pražského hradu:  

„Motivace byla jednoznačně dána. Dostavba měla být dokončena k roku 1929, kdy se mělo slavit a také se slavilo milénium od smrti českého knížete, národního světce a českého patrona svatého Václava. To se nakonec, řekl bych, i s vypětím všem sil, podařilo. Práce nicméně pokračovaly i po roce 1929, až do 50. let minulého století.“  

V době, kdy se rozhodovalo o dostavbě Svatovítské katedrály, již Pražský hrad dávno nebyl sídlem panovníků. Pokračuje František Kadlec:  

„Sídlo českých králů bylo ve Vídni a Pražský hrad hrál úlohu provinčního sídla, kam Vídeňský dvůr zajížděl pouze občas. Posledním panovníkem, který na Pražském hradě trvale sídlil, byl Ferdinand V. Dobrotivý. Ten v roce 1848 abdikoval ve prospěch svého synovce Franze Josefa. Po smrti Ferdinanda V. na Pražském hradě už trvale nikdo nesídlil, což se samozřejmě projevilo na jeho technickém stavu. Pražský hrad byl skutečně opuštěný, v dláždění nádvoří začala prorůstat tráva, prýskala omítka. Málokdo by hledal v Pražském hradě té doby oficiální symbol českého státu a české historie.“  

Dostavba katedrály se na dlouhou dobu stala jedinou rozsáhlejší stavební činností v areálu Hradu. Více již František Kadlec:  

„Jediná stavební aktivita, která na Pražském hradě v té době probíhala, byla právě dostavba katedrály svatého Víta. V roce 1859 zahájila svou činnost tzv. Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta, která se zaměřila pod vedením zkušených architektů, především v 1. fázi, na opravu historické části katedrály. V roce 1873 pod vedením architekta Josefa Mockera byl položen základní kámen k dostavbě chrámu svatého Víta.“  

Dokončení katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, jak zní celý název, inicioval v roce 1873 kardinál Bedřich Schwarzenberg. Prvním stavitelem se stal Josef Ondřej Kranner, který vypracoval vlastní návrh na dostavbu chrámu v duchu romantické gotiky. Po něm převzal stavbu architekt Josef Mocker, představitel purismu, a nakonec Kamil Hilbert.  

Podle projektu Josefa Ondřeje Krannera a Josefa Mockera byla přistavěna v letech 1873–1929 západní část lodi a průčelí se dvěma osmdesátimetrovými věžemi. 

Autor:  Kristýna Maková
Pořad: Doteky víry  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota–neděle 22:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas