Katolický kontinent?

Na konferenci přiletěl sám papež Benedikt XVI., aby ji, podle oficiálního sdělení, zahájil. Není náhodou, že se biskupská konference koná právě v Brazílii. Žije v ní nejvíce katolíků na světě, celkem 139 miliónů. Víc než čímkoli jiným je to ovšem dáno velkým počtem obyvatel. V Brazílii je totiž katolíků pouze 74 % obyvatelstva. To je velmi málo třeba v porovnání s Východním Timorem, který je téměř stoprocentně katolický, i když v něm zase nežije tolik obyvatel jako v Brazílii. A nejen to. V úvodní zprávě biskupské konference se uvádí, že každým dnem se zříká katolické víry v Latinské Americe deset tisíc lidí. Připustil to i sám papež Benedikt XVI. když prohlásil, že katolická církev prožívá v Brazílii špatné časy vlivem vzmáhajících se protestantských kongregací.

Protestantismus zakořenil v Latinské Americe v polovině devatenáctého století. Od té doby až do poslední čtvrtiny století dvacátého bylo však nekatolíků velmi málo, odhaduje se, že ne více než dvě tři procenta populace. Dnes se počet protestantů odhaduje na dvacet procent. Vezměme si jako příklad třeba Guatemalu. V roce 1976 postihlo zemi velké zemětřesení. Protestantské kongregace se sídlem ve Spojených státech zorganizovaly mohutnou kampaň na pomoc postiženým a následně se dokázaly v Guatemale uchytit. Z těchto kongregací pak vznikaly nové, jejichž guatemalští pastoři byli vyškoleni ve Spojených státech. Podobně tomu bylo i v jiných zemích.

Příčiny růstu počtu protestantů je několik. Inspirováni ze severu, věnují se pastoři více medializaci svého kultu než katolíci, kupují rozhlasové stanice a levně prodávají rádiové příjímače chudým. Využívají televizních vystoupení a bohatší kongregace mají dokonce svá vlastní vysílání. Snaží se přiblížit k těm nejchudším a ke středním vrstvám. Podle pastora Jorgeho Lopeze, zakladatele jedné z kongregací, "je materiální pokrok božím požehnáním, když bohatý přijme Krista a praktikuje dle jeho zásad, to jest, když pomáhá chudým, aby se též materiálně povznesli". A dodává, že nerad mluví o soudném dni, ale spíše o tom, co máme činit dnes a zde.

Leckteré moderní poznatky si osvojila i katolická církev, ne vždy se jí to však daří aplikovat v praxi. Papež Benedikt XVI. například vystoupil v táboře narkomanů, kteří jsou v Brazílii odstrkováni na okraj společnosti. Bylo to hezké gesto, zejména, když většinová komunita má pro ně jen pohrdání. Ve svém kázání v táboře však papež řekl na adresu překupníků drog, že se budou po smrti za své činy muset zodpovídat. To jimi určitě nepohnulo.

Nepřímo se papež zmínil o Telogii osvobození, kterou hlásali v šedesátých letech někteří katoličtí kněží. Podle ní nelze dosáhnout křesťanské spásy bez hospodářské, politické, sociální a ideologické emancipace. "Církev není politickou ideologií", řekl Benedikt XVI., "ani sociálním hnutím, natožpak hospodářským systémem. Je vírou v Boha." Je třeba připomenout, že současný papež ještě jako prefekt Svaté kongregace pro doktrinu víry Joseph Ratzinger byl jednou z hlavních osobností, které prosadily odsouzení teologie osvobození.

Papež také vystoupil proti přerušení těhotenství. To je dnes v Brazílii velké téma pro nejrůznější debaty. Ve svém vystoupení bránil myšlenku exkomunikace těch politiků, kteří chtějí prosadit, aby interrupce nebyla trestná. Vyvolal tím prudkou reakci brazilského ministra zdravotnictví Gomese Temperao, který prohlásil, že církev nemá co vstupovat do diskuze o interupcích, která se vede v Brazílii.

Stejně prudkou ne-li prudší reakci vyvolal papež u brazilských indiánů. Označili některé jeho projevy za arogantní a neuctivé, například když řekl, že "nepoznatelný bůh, kterého do Ameriky přineslo katolictví, je ten bůh, kterého indiáni nevědomky hledali ve svých bohatých náboženských tradicích".

Zdá se, že biskupská konference nedokáže zastavit odliv věřících a že ve Vatikánu bude muset dojít k hlubší sebereflexi, nechce-li ztratit nejbohabojnější katolický kontinent.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .