Klíčoví architekti První republiky se podíleli na tvorbě husitských kostelů a sborů
Církev československá husitská je poměrně mladá – vznikla za První republiky v roce 1920. Přesto má řadu pozoruhodných kostelů – některé dokonce až z doby románské, jiné jsou zase skvosty architektury 20. století. Ne nadarmo je církev minulý víkend už podruhé prezentovala na veletrhu Památky – muzea - řemesla v pražském Výstavišti.
Nejstarší stavbou ve vlastnictví Církve československé husitské je románská rotunda v Týnci nad Sázavou z 11. století, druhou je kostel svatého Václava založený na pražském Zderaze ve 12. století. Další známou památku, chrám svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze, má církev ve správě. Ostatní významné památky představuje ředitel kulturního, tiskového a archivního odboru církve Jiří Vaníček.
„Velmi zajímavá část a v naší církvi velmi dominantní, je architektura meziválečná, mezi 1. a 2. světovou válkou. Máme zde ústředí s kostelem v Dejvicích architekta Stibrala nebo sbor kněze Ambrože, což je hradecký kostel, který se nachází v gočárovské zástavbě. Máme i čistý konstruktivismus v Praze na Vinohradech vedle Vinohradské vodárny slavného architekta Janáka. Stejně tak máme Husův sbor v Brně a Husův sbor v Olomouci. Na tvorbě našich sborů a kostelů se podíleli klíčoví a velmi důležití architekti První republiky.“
Další zajímavé budovy jsou převzaté kostely a sbory.
„Máme zde dřevěné kostelíky, které byly převezeny z Podkarpatské Rusi, konkrétně je v Blansku a v Dobříkově. A potom specifikou naší církve jsou převzaté synagogy. V Praze máme známé synagogy v Michli a v Karlíně, na této výstavě máme synagogu v Lipníku nad Bečvou. Je to z doby poválečné, kdy velký počet židovských spoluobčanů se nevrátil z koncentračních táborů, konkrétně může dát příklad, že v Karlíně byla třítisícová židovská obec, a vrátilo se 15 lidí. Takže potom židovská obec nepotřebovala tolik synagog a předávala je také nám, Církvi československé husitské.“
Poslední částí v chronologii budov jsou nové kostely postavené po roce 1989.
„Máme tady několik ukázek: Sbor Kristova kříže v Plzni, hostivický sbor, břevnovský sbor.“
Druhá část expozice Církve československé husitské na veletrhu Památky – muzea – řemesla připomínala rekonstrukce a zajímavosti.
„Vloni vyhořel sbor v Mirovicích a ta církev opravdu velmi aktivně zapojila všechny možnosti, a byla shromážděna částka, která byla třeba k rekonstrukci toho sboru, takže letos v září byl zhruba po roce mirovický sbor opět otevřen.“
Pozoruhodná je také rekonstrukce Husova rodného domu v Husinci.
„Ta rekonstrukce proběhla k loňskému 600. výročí upálení Jana Husa. Probíhala velice krátce, tuším rok a půl. Předtím to bylo takové zbořeniště, a dnes je to opraveno s tím, že expozice je velmi současná, multimediální, pro děti, mládež, dospělé.“
Do června příštího roku by u Semil v rodišti zakladatele církve měla být dokončena lesní kaple.
„Připravujeme zcela novou kapli ve Škodějově v souvislosti s 90. výročím úmrtí zakladatele církve, biskupa, patriarchy Karla Farského. Tato kaple má jednak sloužit jednotlivým poutníkům, je to lesní kaple. Před ní je otevřený prostor a současně má zastřešit stůl Páně pro bohoslužby. Před tu kapli se vejde tak 1000 lidí, možná i více. A má dvě funkce: Pro individuální poutníky a pro outdoorové bohoslužby.“
Poslední panel expozice představil neuskutečněné návrhy Mistra Františka Bílka, který byl členem husitské církve.
„Mistr Bílek byl nejen vynikající sochař, ale také připravoval architektonické návrhy, které jsou více krásné než uskutečnitelné. Ale je to jedinečná práce Mistra mystika, realisty.“
Co však realizováno bylo, jsou interiéry.
„Jak tady máme kostel svatého Václava na Zderaze, tak tam je kompletní interiér Mistra Františka Bílka na klíč připravený právě pro tento kostel. Je to jedinečné. V Českých Budějovicích je také kompletní interiér a v řadě jiných kostelů a sborů jsou artefakty, třeba v Praze 8 - Karlíně máme Bílkovu křížovou cestu.“
Uzavírá karlínský husitský farář Jiří Vaníček.
