2. prosince  2012 v 22:05  rubrika: Zprávy

Kryštof Kolumbus byl Žid

Kolumbus objevuje břeky Ameriky. Obraz Christiana Rubena z roku 1846. - Foto: Národní galerie v Praze

Kolumbus objevuje břeky Ameriky. Obraz Christiana Rubena z roku 1846.Foto: Národní galerie v Praze

O tom, jaké národnosti byl samotný Kryštof Kolumbus, se dohady vedou už dlouho. Údajně měl být Portugalec či Francouz a existuje i teorie, že šlo o polského prince. V poslední době se objevily další indicie, které mluví ve prospěch teze, že byl původem Žid. Svůj původ ale tajil.

Američané si letos připomínají, že je to 520 let, co byl objeven Nový Svět. V této souvislosti se také začalo mluvit o nových skutečnostech ohledně Kryštofa Kolumba. Mimo jiné se ukazuje, že jeho objevitelské cesty neplatila španělská královna Isabela Kastilská. Ale nepředbíhejme. Jak to bylo s objevitelskými cestami, upřesňuje Helena Bönischová z Židovského muzea v Praze.  

„S Kryštofem Kolumbem plulo na palubě 5 Židů, takzvaných conversos, kteří konvertovali ke křesťanství. Jeden z nich, Luis de Torres, byl tlumočník a mluvil hebrejsky. Kryštof Kolumbus si ho s sebou vzal proto, že si myslel, že až dopluje do Indie, což byl původní cíl jeho cesty, tak že se tam setká s Izraelci ze ztracených kmenů, kteří budou mluvit hebrejsky, takže bude potřebovat tlumočníka.“  

Portrét Kryštofa Kolumba od malíře Sebastiana del Piomba - Foto: Metropolitan Museum of Art

Portrét Kryštofa Kolumba od malíře Sebastiana del PiombaFoto: Metropolitan Museum of Art

Kryštof Kolumbus se domníval, že v Indii najde potomky deseti izraelských kmenů, které odvlekli do zajetí Asyřané po roce 722 před naším letopočtem. Existuje mnoho důkazů, že sám Kolumbus byl také Žid, svůj původ ale skrýval, a měl pro to velmi pádné důvody, podotýká Helena Bönischová:  

„Za jeho života se totiž Židé ve Španělsku, kde Kryštof Kolumbus žil, stali cílem pronásledování. V březnu roku 1492 oznámili král Ferdinand a královna Izabela Kastilská, že všichni Židé musí odejít ze Španělska. Na odchod dostali 4 měsíce.“  

Kolumbus vyrazil na svou plavbu přesně v den vypršení termínu, do kterého měli Židé opustit Španělsko, upozorňuje Helena Bönischová z Židovského muzea:  

„Původně byl jeho odjezd naplánován dříve, ale tento termín připadl na židovský svátek Tiša beav, takže Kolumbus vyplutí o den odložil.“  

K dispozici jsou ale také další indicie, ze kterých lze vyvodit židovský původ Kryštofa Kolumba:  

„Neuměl italsky, jeho rodným jazykem byla kastilská španělština neboli ladino, což byl jazyk španělských Židů. Ve všech svých soukromých dopisech synovi psal nahoře dvě hebrejská písmena: Bet a He. Představují zkratku ‘Be-ezrat ha-Šem‘, neboli ‚S pomocí Boží‘.“  

Dalším vodítkem může být poslední vůle Kryštofa Kolumba. Objevily se v ní požadavky nápadně připomínající židovské zvyky. A zajímavý byl i podpis Kryštofa Kolumba, doplňuje Helena Bönischová z pražského židovského muzea.  

„Jeho podpis představuje anagram podobající se nápisům na židovských náhrobcích ve Španělsku. Podle jedné teorie ten anagram představuje hebrejskou modlitbu kadiš.“  

Dalším důkazem může být i to, že Kolumbovy objevné výpravy nefinancovala Izabela Kastilská, ale dva židovští konvertité.  

„První dopisy, které Kolumbus napsal poté, co doplul do Ameriky, nepatřily královně, ale byly adresované dvěma židovským konvertitům. On jim v nich děkuje za podporu a zpravuje je o svých objevech.“  

Doplňuje Helena Bönischová z Židovského muzea v Praze. Zjištění z poslední doby tak ukazují, že mořeplavce Kolumba nehnala vpřed jen touha po objevení kratší cesty do Indie, ale také útěk před perzekucí. 

 

Tajil Kolumbus svůj židovský původ?

Vložit na svůj web

Pořad: Doteky víry  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota–neděle 22:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas