Kunvald - kolébka Jednoty bratrské

V Jednotě bratrské došlo k domyšlení husitského reformačního úsilí. Myšlenky nenásilí a věrnosti Kristova zákona lásky si osvojili první bratří, které sdružoval a organizoval bratr Řehoř. Usadili se v Kunvaldu, ve vsi zničené husity v podhůří Orlických hor, v roce 1457. Téměř po celou dobu existence do roku 1620 byla Jednota bratrská pouze trpěným společenstvím bez právní ochrany, prošla pronásledováním a vyhnanstvím. Domem Na sboru v Kunvaldě provádí Veronika Tomanová.

Veronika Tomanová: " Jednota bratrská vznikla na základě učení Petra Chelčického, měla hlavní motto chudobu, a proto král Jiří z Poděbrad jim věnoval své panství, a proto se usídlili tady v této vsi. Bylo to uprostřed lesů, nikde nic, takže tady měli chudo a klid. Zpočátku mezi sebe Jednota bratrská šlechtice vůbec nebrala, protože ta chudoba byla pro ně základ a měli hodně vysokou míru mravních hodnot. Až teprve později, aby mohli existovat, tak mezi sebe vzali šlechtice. Právě první šlechtic, který je tady podporoval, který vlastnil litické panství, tak to byl Vilém z Pernštějna."

To bylo v roce 1495 a Vilém z Pernštejna byl velikým příznivcem Jednoty. Později, když trůn obsadil Ferdinand I. Habsburský, čeští stavové - a hlavně bratrští páni - se mu postavili na odpor. Král je přemohl a jednotu vypověděl z královských měst a nařídil zavření Sborů. Tehdy také vnuk pana Viléma, pan Jaroslav z Pernštejna, vydal v roce 1541 list, kterými bratry ze svého panství vypověděl a kostelík v Kunvaldě zavřel. - On, vnuk jejich dobrodince. Proč je tak zradil?

Veronika Tomanová: "Právě ten Jan z Pernštejna měl manželku, která byla silně katolicky založená a údajně to bylo víc kvůli té manželce."

Ještě dodejme, že znakem Jednoty bratrské je beránek s korouhví - ukřižovaný a vzkříšený Kristus. Znak vyjadřuje vyznání i program Jednoty: "Zvítězil Beránek náš, následujme jej!"