24. července  2016 v 19:45  rubrika: Zprávy

Leo Pavlát: Jak milovat svého bližního

srdce - Foto: Fotobanka Pixabay

srdceFoto: Fotobanka Pixabay

I ten, kdo nečetl Bibli, jistě slyšel větu: „Miluj bližního svého jako sebe sama“. Výrok zdánlivě jasný přesto podnítil úvahy četných náboženských vykladačů.

Příkaz „miluj bližního svého jako sebe sama“ představuje nejzákladnější a nejúplnější mravní pravidlo hebrejské Bible. Jeho význam zdůrazňuje již Talmud v příběhu o velkém učenci, rabi Hilelovi. Podle talmudského podání k němu jednou přišel cizinec a s úsměškem Hilela žádal, aby mu vyložil židovské učení za dobu, kdy vydrží stát na jedné noze. Hilel proslulý svou laskavostí odpověděl: „Co nechceš, aby ti činili jiní, nečiň jim sám. To je celá Tóra. Jdi a uč jí. Zbytek je komentář.“  

Mnozí odpůrci judaismu argumentovali, že výrazem „bližní“ v příkazu „miluj bližního svého“ Židé zdůrazňovali především lásku k vlastnímu národu. Tento příkaz je však platný pro každého bez rozdílu, jak dokládá jiný biblický příkaz, týkající se cizince: „Budeš ho milovat jako sebe sama,“ stojí v Třetí knize Mojžíšově, „neboť jste byli cizinci v zemi egyptské“.  

Jeden z největších židovských náboženských myslitelů Moše ben Maimon vyjádřil ve 12. století názor, že člověk nejen nemá nenávidět toho, kdo mu ublížil, ale má mu předestřít jeho pochybení. Má otevřeně mluvit o jeho škodlivosti, avšak vždy v soukromí, přívětivě, bez urážek, aniž by druhého člověka zahanbil. Milovat bližního jako sebe sama pak podle Moše ben Maimona znamená: „Cti jiného tak, jak bys chtěl, aby ctil tebe. Kdokoliv se oslavuje ponižováním jiných, nemá podíl na budoucím světě.“  

Filosof Martin Buber zaznamenal ve své slavné knize „Chasidské příběhy“ názor jiné významné osobnosti, chasidského mistra, rabína Šmelkeho Horowitze, který v 18. století působil v moravském Mikulově. „Vidím-li člověka, který je zlý před Bohem, jak ho mám milovat?“ ptal se prý žák rabína Šmelkeho. A ten mu řekl: „Nevíš, že prapůvodní duše vznikla z boží bytosti a že každá lidská duše je částí Boha? A neslituješ se nad ním, když vidíš, jak jedna z jeho svatých jisker zapadla a brzy se udusí?“  

Bylo by možno citovat ještě jiné autority judaismu. Za všechny další však už jen zmiňme významnou rabínskou osobnost 19. století rabína Israela Salantera z Litvy který si zvlášť povšiml obratu „milovat sebe sama“. Soudil, že sebeláska je s to zaslepit lidskou soudnost a nakonec může znemožnit lásku k jiným bytostem. Účinně se tomu dá čelit pouze kritičností k sobě samému. Jen tak lze co nejvíce omezit pyšné vědomí vlastní důležitosti a vidět jiné lidi, naše bližní, jasně, v jejich skutečné důležitosti.  

Proč byste měli příští týden zajet do Holešova? A proč byli středověcí Židé majetkem českého krále? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu. 

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas