26. června  2016 v 19:45  rubrika: Zprávy

Leo Pavlát: Ozdoby Tóry připomínají šat velekněze

Nástavce na Tóru - Foto: Jana Šustová

Nástavce na TóruFoto: Jana Šustová

V dobách, kdy existoval jeruzalémský chrám, byl kněz prostředníkem mezi lidem Izraele a Bohem. Po zničení chrámu Římany v 1. století je to Tóra, která Židům přináší Boží slovo. Její ozdoby symbolicky vyjadřují sepětí mezi Pěti knihami Mojžíšovými napsanými hebrejsky na posvátném pergamenovém svitku a dávnou kněžskou službou.

Kněžský oděv je podrobně popsán v Druhé knize Mojžíšově. Mimo jiné k němu patří plášť, suknice a nárameník. Tato tři roucha nacházejí u Tóry výraz v pláštíku, do něhož se svitek halí. V pravém slova smyslu se pláštík navléká na tyče, na nichž je svitek navinut.  

Oblečená Tóra na výstavě Druhý život českých svitků Tóry - Foto: Jana Šustová

Oblečená Tóra na výstavě Druhý život českých svitků TóryFoto: Jana Šustová

Kněžský svrchní i spodní oděv byl bohatě zdoben a stejně je tomu u pláštíků na Tóru. Bývají z hedvábí či sametu s četným vyšíváním. Z barev převládá modř, purpur, výšivky nezřídka zdobí zlaté či stříbrné nitě. Ze symbolů se často objevuje koruna – znak vědění, království, majestátu Božského i pozemského.  

Bible uvádí, že kněžský šat byl v pase převázán širokým pásem. Stejně je tomu u Tóry, ale pruh látky se váže přímo na svinutý pergamen. Pásu, který se k tomu užívá, se běžně říká povijan a toto označení nemá jen přenesenou platnost.  

Tyto pruhy látky dříve opravdu sloužily k zavinování nemluvňat, a teprve když dítě odrostlo, byly darovány synagoze. Proto také povijany na Tóru nesou darovací nápisy a podobně je tomu u většiny pláštíků.  

Povijan na Tóru, Morava (Rakousko?), 1750 - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Povijan na Tóru, Morava (Rakousko?), 1750Foto: © Židovské muzeum v Praze

Kněžský plášť lemovaly na spodním okraji zvonečky a granátová jablka ze zlata. Tyto ozdoby mají u Tóry podobu stříbrných nástavců, které se vsazují na tyče svitku. V některých židovských společenstvích bývá zvykem, že se na tyče místo dvou nástavců nasazuje jedna velká koruna. Můžeme v ní spatřovat obdobu kněžského turbanu s čelenkou.  

K obleku kněze v jeruzalémském chrámu konečně patřil náprsník. V biblické době v něm bylo zasazeno dvanáct drahých kamenů odpovídajících dvanácti izraelským kmenům. Náprsník též obsahoval orákula, jejichž prostřednictvím se velekněz dotazoval na Boží vůli. Po vzoru oděvu velekněze štít patří i k pláštíku Tóry. Bývá zpravidla stříbrný, se dvěma řetízky k zavěšení na tyče svitku.  

Svitek tóry s ukazovátkem - Foto: © Židovské muzeum v Praze

Svitek tóry s ukazovátkemFoto: © Židovské muzeum v Praze

Na jedné z nich je navíc zavěšeno ukazovátko ve tvaru ručičky k ukazování v textu. Respekt ke svatému Písmu si totiž žádá, aby se ho nikdo nedotkl rukou. I k této zvyklosti bychom našli volnou obdobu v hebrejské Bibli. Bázeň před Bohem vyjadřovali také kněží tím, že při všech bohoslužebných úkonech byli bosi.  

Judaismus je bohatý svým obsahem a rovněž symbolikou bohoslužebných předmětů. Tóra a její ozdoby jsou toho dobrým příkladem.  

Ohrožuje dnešní Evropu opět nacionalismus? A jak pomohlo Československo izraelským pilotům? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu. 

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas