20. listopadu  2016 v 19:45  rubrika: Zprávy

Leo Pavlát: Uplyne 75 let od příjezdu prvního transportu protektorátních Židů do terezínského ghetta

Brána v Terezínské Malé pevnosti - Foto: Miroslav Zimmer

Brána v Terezínské Malé pevnostiFoto: Miroslav Zimmer

24. listopadu uplyne tři čtvrtě století od příjezdu prvního transportu protektorátních Židů do terezínského ghetta.

Od konce války nás dělí desetiletí a plynoucí čas čím dál víc zastírá utrpení obětí. V případě šoa vytanou zpravidla na mysli už jen plynové komory. Ty však stály až na konci řetězu utrpení.  

Protižidovský likvidační proces měl své etapy: na počátku stála rasová definice židovství. Jestliže si nyní připomínáme 75 let od příjezdu prvních židovských obyvatel Protektorátu do Terezína, upomínáme tak jen na další mezník cynického plánu: shromáždit zavržené na jednom místě předtím, než budou v posledním dějství zločinného díla povražděni.  

Ti, kdo z donucení do Terezína přišli, však již dříve poznali, co je ponížení a strach. Terezín se svými hroznými podmínkami jen umocnil útrapy, jež Židy provázely od počátku okupace; ožebračeni, izolováni, přežívali mezi těmi, kdo ještě donedávna byli jejich sousedy, spolupracovníky, přáteli.  

Než do Terezína dorazil první transport s židovskými vězni, platila již dlouhé měsíce nesčetná protižidovská nařízení. Od okupační správy, vlády, z ministerstev i obecních úřadů – odevšad se řinuly zákazy jdoucí do stovek.  

Žluté Davidovy hvězdy s nápisem "Žid" - tak označovali nacisté Židy především v okupovaných zemích západní Evropy - Foto: Státní muzeum Osvětim

Žluté Davidovy hvězdy s nápisem "Žid" - tak označovali nacisté Židy především v okupovaných zemích západní EvropyFoto: Státní muzeum Osvětim

Židé tak nesměli pracovat ve státních službách ani vykonávat svobodná povolání. Přišli o živnosti, úspory, cennosti i nemovitosti. Byli vyloučeni ze spolků, děti ze škol. V osobním průkazu je odlišovalo písmeno J, od šesti let museli nosit židovskou hvězdu. Byli povinni odevzdat řidičské průkazy, telefony, kola, lyže a rozhlasové přijímače, nesměli vycházet po osmé hodině večer ani se stěhovat stejně jako opustit domovskou obec. Židům bylo zakázáno navštěvovat kina, divadla, veřejné sady, sportovní hřiště, veřejné knihovny, hostince, kavárny a koupaliště, nesměli rybařit. Do tramvaje mohli nastoupit, jen pokud měla jim povolený druhý vůz, do trolejbusů, taxíků a na parník nesměli vstoupit vůbec.  

A došlo i na detaily. Tak zvláštní nařízení zapovídala Židům chovat holuby. Židům se nesměly prodat nebo darovat marmelády, sýry, ryby a drůbež, nebo poskytnout jim ovoce a cukrovinky. Ztratili též nárok na příděl cukru i na poukázky na šaty, k holiči mohli jen od 8 do 10 hodin.  

Po tom všem přišel 24. listopad 1941, do Terezína přijel první transport. Za necelé dva měsíce následoval první transport z Terezína na východ a za necelý rok začaly dobytčáky nacpané lidmi odjíždět z pevnostního města do Osvětimi. Celkem bylo do Terezína deportováno 73 468 protektorátních Židů. Z nich dále do vyhlazovacích center 60 382. Přežilo 6152 osob v Terezíně a 3097 osob z těch, kdo byli posláni dál. 

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas