3. ledna  2016 v 19:45  rubrika: Zprávy

Leo Pavlát: V roce 2015 začali z Evropy opět odcházet Židé

Ilustrační foto - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Ilustrační fotoFoto: Fotobanka Stock.xchng

Rok 2015 přinesl významné židovské téma hned na svém počátku: 27. ledna uplynulo 70 let od osvobození vyhlazovacího tábora Osvětim, symbolu šoa, Rudou armádou.

U nás se přitom rozproudila plamenná diskuse, zda se pietní připomínky v Terezíně má zúčastnit i ruský prezident Putin. Nepřímo nešlo o nic menšího než o spor, zda Osvětim má být především pietní vzpomínkou, nebo i aktuálním mementem. 

Velmocenské ambice vedly k druhé světové válce, která přinesla vyvraždění 6 milionů Židů. Poučení? Agresivní územní expanze nelze přehlížet. A Rusko se jí svou anexí Krymu dopustilo. 

Osvětimské výročí současně poukázalo na jiné živé téma. Kdyby si poválečná Evropa chtěla zvolit svou devizu, zřejmě by jí bylo: již nikdy holocaust, ale též: již nikdy válku. Paradoxně obě zmíněná „nikdy“ se loni dostala do nesouladu. 

Jen kvůli svému židovství byli evropští Židé více než kdy dříve vystaveni teroristické hrozbě – za všechny útoky připomeňme lednové vraždění v pařížském košer obchodu. 

Podle bezpečnostních expertů loňská imigrační vlna ze Sýrie, Iráku, Libye a Afghánistánu podstatně zvýšila nebezpečí terorismu, židovské komunity se přitom zvlášť obávají toho protižidovsky motivovaného. 

Evropa přitom neví, jak nastalému nebezpečí účinně čelit, ať již kvůli váhavosti politiků či jejich neochotě přijmout tvrdší opatření. Jakoby ono „nikdy válku“ – a nechápejme ten termín doslovně – znamenalo též nedoceňovat, co posiluje militanty terorismu. 

Silná slova politiků, ale málo rozhodné činy tak ve skutečnosti urychlují pozdější, mnohem bolestnější střet s ideologií, jejímž jménem již dnes extremisté vraždí. 

Důsledky se loni projevily právě v židovském prostředí. Agresivní projevy islamistů proti Židům byly zaznamenány hlavně ve Francii, Belgii, Velké Británii, Holandsku a Švédsku. Především odtud Židé odcházejí ať již úplně, nebo do jiných, pro ně klidnějších částí země. 

Neměli bychom přitom zapomínat: Evropa v důsledku šoa utrpěla nesmírné ztráty lidské, intelektuální, ekonomické i umělecké, dostala jinou tvář. Rok 2015 znamenal další krok k ještě jinak odlišné tváři Evropy: opět však doprovázené obavami židovské populace, opět, jen za odlišných okolností, přicházející o své židovské obyvatele. 

Takové jsou trendy, byť by stálo za to hovořit od země k zemi i o jednotlivostech. A Česká republika? 

Ta je v Evropě místem pro židovský život relativně klidným, a tak tomu bylo i loni, přestože židovské obce musely přijmout nová opatření na svou ochranu. 

Do závěrečné fáze se dostala jednání se státní správou o systémové spolupráci při zajišťování bezpečnosti židovských institucí. Zkušenosti přitom budou využity i při ochraně dalších tzv. měkkých cílů, například nemocnic a škol. 

Na druhé straně se u nás v roce 2015 ještě více rozšířila nabídka pro zájemce o židovské kulturní dědictví. Projekt Deset hvězd se svými kulturně vzdělávacími centry v Čechách i na Moravě, tradiční židovské i nové festivaly a další kulturní akce, muzejní expozice, vzdělávací projekty – to vše obohatilo život nás všech. Kéž by příští rok přinesl jen podobné zprávy. 

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas