Metropolitní opera v New Yorku uvádí kontroverzní operu Klinghofferova smrt, občané protestují
Metropolitní opera v New Yorku, jedna z nejprestižnějších scén na světě, není právě místem, před nímž by se shromažďovali demonstranti a protestovali proti repertoáru. Právě to se zde však děje. Od konce října, kdy byla uvedena opera „Klinghofferova smrt“.
Sedmého října 1985 se teroristé z Lidové fronty pro osvobození Palestiny zmocnili výletní lodi Achille Lauro plující z Alexandrie do Port Saidu. Když Izrael odmítl jejich požadavek na propuštění 50 osob vězněných za teroristické aktivity, vybrali si mezi židovskými cestujícími tehdy 69letého amerického občana Leona Klinghoffera. Toho, po mrtvici částečně nehybného a upoutaného na kolečkovém křesle, střelili do hlavy a hrudi a poté jeho tělo hodili i s křeslem do moře.
Únosci nakonec loď dovedli do italských vod, kde byli zatčeni a postaveni před soud. S jedinou výjimkou. Hlavnímu organizátorovi akce, předsedovi Lidové fronty pro osvobození Palestiny Muhammadu Zaidanovi, Itálie umožnila odletět do bezpečí v tehdejší Jugoslávii.
Od hrůzného činu neuplynulo ani šest let a světlo světa spatřila opera „Klinghofferova smrt“ uvedená v Bruselu, následně v několika dalších evropských městech a posléze, v listopadu 1992, v sanfranciské Opeře. Dílo libretistky Alice Goodman s hudbou Johna Adamse poté ještě sporadicky putovalo po světových jevištích a všude vyvolávalo kontroverze. Děj pojatý jako střetnutí dvou pravd – židovské a palestinské – nahlíží totiž únosce a vrahy starého, bezmocného muže jako romantické hrdiny, kterým v jejich boji za spravedlnost nezbývá než sáhnout po krajních prostředcích. Obnovené uvedení takto pojatého díla, navíc na proslavené newyorkské operní scéně, však letos vyvolalo skandál.
Podle odpůrců opera ospravedlňuje a oslavuje chladnokrevné vrahy, zneužívá osobní tragédie jejich oběti, zcela bezcitně z ní činí nástroj k rádoby uměleckému předvádění se. Takové dílo, jak dále argumentují kritici opery, zcela opomíjí kontext události a historickou skutečnost, vytváří falešné rovnítko mezi vraždícími a vražděnými.
Proti uvedení díla v den jeho newyorkské premiéry protestovaly stovky lidí, a zdaleka ne jen Židů. Mezi přítomnými byl někdejší starosta města Rudy Giuilani stejně jako dřívější guvernér státu New York David Paterson. Muži a ženy v kolečkových křeslech se na znamení nesouhlasu seřadili zády k operní budově, transparenty odsuzovaly manipulativnost díla i přehlíživou bezohlednost tvůrců k osobě zavražděného Leonarda Klinghoffera a jeho rodiny.
Klinghofferovy dcery vyjádřily politování nad tím, že dílo bylo uvedeno na tak prestižním místě. „Celá léta, která od vraždy uplynula, jsme usilovaly o to, aby tento zločin nebyl zapomenut, nebo, hůře, zneužit těmi, kdo hledí jen na své vlastní zájmy,“ uvedly. „Věříme, že mučednictví našeho otce má sloužit k jedinému: k varování civilizovanému světu před nebezpečím terorismu.“
Pod palbou kritiky Metropolitní opera rozhodla, že bude dílo uvádět jen na své domovské scéně a nesvolí k jeho dalším inscenacím. Demonstranti se tak nadále scházejí jen před slavnou operní budovou.
